‚Je to černá kapitola naší společnosti.‘ Nizozemské dráhy odškodní oběti židovských transportů z války
Nizozemská národní železniční společnost Nederlandse Spoorwegen hodlá vyplatit odškodnění Židům, které její vlaky za druhé světové války převezly do koncentračního tábora Westerbork na severovýchodě okupovaného Nizozemska. Společnost o tom informovala na svých internetových stránkách. Na odškodnění by měli mít nárok i příbuzní obětí holokaustu. Kolik lidí o něj bude moci požádat, ale zatím jasné není.
Nizozemské dráhy za druhé světové války spolupracovaly s nacisty a transportovaly do koncentračního tábora Westerbork přes 100 000 Židů. Za své služby si nechaly od německých okupačních úřadů zaplatit, přičemž miliony guldenů, které dráhy dostaly, pocházely ze zabaveného židovského majetku.
VIDEO: Zachránila svoji sestru před pochodem smrti. Marta Szilárdová převzala cenu Paměti národa
Číst článek
„Je to černá kapitola v dějinách naší země a naší společnosti,“ uvedla v úterý na svých stránkách železniční společnost, které se sice už v roce 2005 za svůj podíl na holokaustu oficiálně omluvila, odškodnění ale tehdy nenabídla.
Aktuální krok železniční společnost učinila poté, co jí žalobou pohrozil Nizozemec Salo Muller, jehož rodiče zahynuli v Osvětimi. Do nacistického vyhlazovacího tábora na území dnešního jižního Polska se Mullerovi z Amsterodamu dostali právě přes koncentrační tábor Westerbork.
V Německu soudí 94letého nacistického dozorce z koncentračního tábora. Stanul před soudem pro mladistvé
Číst článek
Muller v reakci na rozhodnutí Nederlandse Spoorwegen uvedl, že je rád, že dráhy konečně uznaly, „že to utrpení neskončilo“.
Podrobné plány na odškodnění by měla nyní vypracovat odborná komise. Jejím úkolem bude mimo jiné stanovit přesná kritéria, na základě kterých budou moci přeživší a pozůstalí o odškodnění žádat.
Podle agentury AFP se do tábora Westerbork dostalo za druhé světové války zhruba 107 000 ze 140 000 nizozemských Židů. Nacisté je pak dál posílali na východ, kromě Osvětimi také do Sobiboru, ale například i do Bergen-Belsenu nebo Terezína. Zřejmě nejznámější vězenkyní koncentračního tábora Westerbork byla Anne Franková, která se stala známou po vydání deníku, jenž si vedla v úkrytu v zadním traktu amsterodamského domu.
