Začalo to nečekaným úspěchem. Před 100 lety vznikl sbor Československých legií

Začalo to nečekaným úspěchem v bitvě u Zborova, kdy si českoslovenští legionáři získali důvěru a obdiv Rusů. Prozatímní vláda tehdy svolila, aby se malé jednotky začaly rozšiřovat, a položily tak základ armády budoucího československého státu. Samostatný Československý armádní sbor v Rusku, který čítal přes 40 tisíc vojáků, vznikl přesně před 100 lety, devátého října 1917.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Legionáři v Jekatěrinburgu

Legionáři v Jekatěrinburgu | Zdroj: Wikimedia Commons

„Dobyli jsme prokletou kótu, která byla tak opevněná Rakušáky, že si na jejím vrcholu dovolili napsat: Kdo dobyde těchto zákopů, zničí rakouskou říši," vzpomínal před mnoha lety ve vysílání Československého rozhlasu generál Antonín Mikuláš Čilla, jak se Čechoslovákům podařilo prolomit linie rakousko-uherské armády a zajmout víc protivníků, než bylo samotných legionářů.

Právě toto vítězství se stalo silným argumentem pro vznik samostatného Československého armádního sboru v Rusku.

„Prozatímní demokratická vláda Ruska považovala československé legie za pozůstatek starého režimu a nedůvěřovala jim. A v této bitvě československá brigáda přesvědčila, že jsou spolehlivý prvek, který je ochotný bojovat za ruskou republiku," vysvětlil už dřív historik Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu.

Před sto lety vznikl v polském Tarnově zárodek československých legií

Číst článek

Sbor a s ním i základy armády budoucího samostatného československého státu, se začaly formovat prakticky hned po zborovské bitvě v létě 1917. V den svého vzniku 9. října 1917 už měl Československý armádní sbor v Rusku 40 tisíc mužů, osm střeleckých pluků a dvě dělostřelecké brigády.

Pak přišla bolševická revoluce a legionáři začali vyjednávat o svém přesunu do Francie. Cestu jim ale zkomplikoval nový režim.

„Vyšlo najevo, že Leninova vláda chce legie vlastně odzbrojit, rozformovat, převézt do pracovních táborů, tak v podstatě s holýma rukama se během tří měsíců zmocnili celé transsibiřské magistrály," dodává Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu.

Poslední evakuační loď s československými legionáři opustila ruský Vladivostok 2. září roku 1920.

Evelyna Kulíšková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme