'Zdá se, že prsa nebyla vytvořena zvlášť.' Vědci představili novinky ze zkoumání Věstonické Venuše

Věstonická Venuše měla na hlavě nejspíš ozdobu ze čtyř ptačích per. Tuto i další skutečnosti odhalili brněnští vědci. Vychází z detailních rentgenových snímků dvanácticentimetrové sošky, které rok zkoumají.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Věstonická Venuše, nejstarší keramická soška na světě | Foto: Moravské zemské muzeum

Pravěký člověk u Dolních Věstonic pravděpodobně hrábnul rukou do země a z jednoho kusu hlíny uhnětl sošku Věstonické Venuše. Do temene její hlavy zřejmě zapíchl čtyři ptačí pírka.

Takto popisují brněnští vědci až 30 000 let starý postup. Vycházejí ze zkoumání detailních snímků, které právě před rokem získali z moderního rentgenu. Ten má přesně odhalit, z čeho je Venuše složená.

„Našly se zde také sošky velmi tělnatých žen, tzv. diluviální Venuše, které se pravděpodobně používaly k nějakému erotickému kultu,“ popisoval v roce 1938 archeolog Karel Absolon nález 12centimetrové sošky v Dolních Věstonicích. O necelých 80 let později mluví brněnští vědci o tom, jak podobizna ženy kyprých tvarů vznikla.

Putovní výstava Unikáty zemských muzeí, Věstonická venuše | Foto: Filip Jandourek

„Nebyli jsme si jisti, zda například prsa té Venuše nebyla vytvořena zvlášť, a potom nějak za mokra spojena s tím tělem, ale zdá se, že ne. Že tedy opravdu vzal kus hlíny, a potom zformoval finální tvar,“ řekl Radiožurnálu kurátor Moravského zemského muzea, Petr Neruda.

Výzkumníci k novým zjištěním využívají detailní snímky z výkonného rentgenu, jehož záření by člověk nepřežil. Venuše loni v přístroji strávila 15 hodin, odvezla ji do něj eskorta se samopaly.

Čtyři pírka?

„Prosvítíme náš vzorek, získáme radiogram, což je obdoba toho, když jste u doktora a rentgenují vám ruku a zjistí, jestli máte zlomeninu, nebo ne,“ popisovala tehdy průběh systémová inženýrka Zuzana Patáková.

Poslední výstava Olbrama Zoubka. Sochy v muzeu v Jílovém přibližují keltskou historii

Číst článek

Vědci museli sochu v rentgenu roztočit, aby získali mnohonásobně víc radiogramů. Museli být opatrní, uvnitř sošky jsou totiž vzduchové bubliny, které by při změně tlaku mohly vybuchnout. Díky získaným snímkům teď například vědci zjistili, proč má soška na hlavě čtyři vpichy.

„Digitálně jsem vyplnil vpichy a vytvořil trojrozměrný model výplně. Ukazuje se, a to mě docela překvapilo, že všechny čtyři dírky mají stejný tvar v průřezu. Nelze vyloučit, že se jedná o hrot brku nějakého pírka ptáka. To by bylo docela zajímavé, protože i sám Absolon soudil, že figurka byla ozdobena tak, že měla vpíchnuta nějaká pérka do hlavy. Můžu si klást otázku, jak na to Absolon přišel, ale možná, že potvrdíme jeho hypotézu,“ dodává Neruda.

Výzkum pokračuje

Zkoumání Venuše ještě nekončí, je časově náročné. Petr Neruda pracuje s obrovskými objemy dat v soukromé laboratoři firmy, která vyrábí elektronové mikroskopy.

„Někdy musím dokonce i jejich super výkonný počítač, restartovat, nebo ukončit program a natáhnout si to znovu, aby byl výpočetní výkon rychlejší. Je to opravdu náročné,“ dodává Neruda.

Další analýzy mají odhalit, z čeho je soška složená, už teď je jisté, že ze spraše. Výskyt mamutoviny, nebo uhlí z ohniště ještě musí vědci ověřit. A uvažují dál i o tom, že by prozkoumali další Venuši, třeba tu nalezenou v Hlubokých Mašůvkách na Znojemsku.

Tomáš Kremr, Dominika Perlínová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme