Zemřel v plamenech, své učení ale neodvolal. Česko si připomíná smrt mistra Jana Husa

Ani na hranici neodvolal kritiku tehdejších mravních problémů římsko-katolické církve a v plamenech 6. července roku 1415 zemřel. Na čtvrtek letos připadl státní svátek, kdy si Česko připomíná středověkého kazatele a reformátora církve, mistra Jana Husa.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mistr Jan Hus, sousoší na Staroměstském náměstí v Praze | Foto: GNU General Public License, verze 1.2, Slimejs Wikimedia Commons

Lidé mohou vzpomínat na muže, který byl pro své názory upálen před 602 lety v německé Kostnici, například při bohoslužbách v Praze, Brně nebo v Husově rodišti Husinci.

Slavnosti Jana Husa se už od úterý konají také na hradě Krakovec, kde reformátor pobýval a odkud se v říjnu 1414 vydal na koncil do Kostnice.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zemřel v plamenech, své učení ale neodvolal. Česko si připomíná smrt mistra Jana Husa

Bohoslužbu v pražské Betlémské kapli, kde sám Hus kázal, povede od 15.00 patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta s brněnským biskupem Jurajem Dovalou a farářkou Lenkou Selčanovou. Kázání pronese olomoucký biskup Rudolf Göbel. Obřad budou moci sledovat i lidé v přímém přenosu na televizním kanálu ČT2 a rozhlasové stanici Český rozhlas - Vltava.

Ke slavnostní bohoslužbě v Husově sboru v brněnské Botanické ulici v 17.00 zve i brněnská diecéze Církve československé husitské. V Husinci bude ekumenická bohoslužba v Centru Mistra Jana Husa v 10.00.

V Husinci již v předvečer státního svátku začaly tradiční městské slavnosti věnované rodáku Janu Husovi. Během čtvrtka na nich vystoupí například herci Jan Kačer a Alfréd Strejček nebo dirigent Jan Talich. Závěr oslav bude již podruhé patřit Jihočeské filharmonii, která zahraje Čtvero ročních dob.

Chudá církev a zrušení poplatků

Katolický kněz Jan Hus byl jedním z prvních reformátorů církve a prakticky o jedno století předběhl své následníky, reformátory Martina Luthera nebo Jana Kalvína.

Nejvyšší autoritou mu byla bible a mravnost. „Hus nám, ale hlavně svým současníkům pokládal zásadní otázky: Kdo jsi ve vztahu ke svým bližním? A co chceš od svého života?" přiblížil historik a teolog Richard Vlasák.

Mistr Jan Hus v Kostnici 1415 | Foto: Kamil Vladislav Muttich

Hus podle něj nepatřil mezi reformátory, kteří by něco začali a potom pod tíhou okolností odvolávali své učení.

Žádal, aby byla církev chudá a zrušily se odpustky. Jeho poselství podle historika Jaroslava Šebka přesahuje hranice České republiky. „Jan Hus je velice silný mezinárodní symbol. Není to jen Hus, je to i husitství a inspirace pro německou a evropskou reformaci," vysvětlil Šebek.

Církev ale Husa označila za kacíře a na kostnickém koncilu 6. července roku 1415 upálila. Hranici poté hodili spolu s jeho ostatky do Rýna, aby si jeho přívrženci neudělali z hrobu poutní místo. V Čechách zprávy o jeho smrti vyvolaly vlnu odporu. Pražská univerzita pak v září roku 1415 vydala osvědčení o jeho bezúhonnosti.

N Kromě snah o reformu církve i společnosti je Husovi připisováno autorství traktátu O českém pravopise, zavádějícího diakritická znaménka. Někdejší papež Jan Pavel II. prohlásil v roce 1999, že Husovy kruté smrti lituje.

Nebyl v té době jediným reformátorem

Jana Husa je pro nás Čechy symbolem kritiky vůči tehdejší církvi, který za to zaplatil životem. Symbolem dění se často stává jedno jméno, nebo jedna událost. Jan Hus ale není jediný, kdo se ve své době proti církvi ozval.

K církvi a jejím praktikám v českých zemích se již dříve kriticky vyjadřoval například Jan Milíč z Kroměříže. Tento kanovník svatovítské katedrály se po vzoru sv. Františka z Assisi stal chudým kazatelem pokání. Právě on bývá nazýván „otcem české reformace".

O málo mladší byl Konrád Waldhauser, rakouský augustinián a kazatel, který působil v Praze na Starém Městě od roku 1363. Navíc měl status zpovědníka Karla IV. a dvorního kaplana. Při svých kázáních dosáhl takové proslulosti, že se zástupy návštěvníků nevešly do staroměstského kostela sv. Havla a kázal na rynku před kostelem.

Současníkem Husa byl Tomáš Štítný ze Štítného, který patřil mezi nižší šlechtu, a na tu se také ve svých kázáních obracel. Připomeňme jeho výrok, kdy Prahu nazval „peleší lotrovskou". Matěj z Janova pak zpracoval dvanáct pravidel křesťanského chování a kázal u sv. Mikuláše na Starém Městě Pražském.

Tyto oni byli stejně jako Hus nositeli touhy po změnách panujících pořádků. A za své názory byli připraveni nést také odpovědnost. Přesto nejsou širší veřejnosti tak známi jako Jan Hus. Možná proto, že jejich život neskončil po jednání kostnického koncilu na hořící hranici.

Naděžda Hávová, ako, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme