Vědci objevili v Jižní Americe zkameněliny želv, které byly velké jako osobní auto

Před 13 až sedmi miliony let se vodami současné Jižní Ameriky proháněla jedna z největších želv, která kdy žila. Sladkovodní plaz, jehož zkamenělé pozůstatky nalezli vědci v Kolumbii a ve Venezuele, dosahoval rozměrů osobního auta, píše agentura Reuters. První fosilie těchto obřích želv paleontologové objevili už v 70. letech minulého století, nový nález však dopomůže k lepšímu porozumění tomu, jak tato zvířata žila.

Bogotá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

O objevu ve středu v odborném časopise Science Advances informovali vědci z univerzity Del Rosario v Bogotě. Fosilie nalezli v kolumbijské poušti Tatacoa a v okolí města Urumaco na severu Venezuely, které je významným paleontologickým nalezištěm. Druh stupendemys geographicus zde obýval rozsáhlé mokřady, které zabíraly velkou část Kolumbie, Venezuely, Brazílie a Peru v době, kdy ještě neexistovaly řeky Amazonka či Orinoko.

Želva dosahovala délky až čtyř metrů a vážila okolo 1,25 tuny. Co do velikosti ji předčí pouze zástupci rodu archelon, kteří měli téměř dvojnásobnou hmotnost a žili zhruba před 70 miliony lety, píše Reuters.

Vědci našli v Číně nejstarší fosilii živočicha, žil před 550 miliony let. Jde o průlom ve výzkumu evoluce

Číst článek

„Stupendemys geographicus byly obrovské a těžké želvy. Pokud započítáme hlavu, krk, krunýř a končetiny, největší zástupci tohoto druhu se co do velikosti a délky vyrovnali sedanu,“ uvedl vedoucí vědeckého týmu, paleontolog Edwin Cadena.

Jedly ryby i hady

Stravovaly se rozmanitě, jedly malá zvířata – ryby, kajmany, hady i měkkýše či vegetaci, hlavně ovoce a semena,“ dodává vědec, podle kterého stavba těla želvy naznačuje, že žila převážně na dně velkých řek a jezer.

Velikost želvám pomáhala ubránit se dalším ohromným plazům, kteří v tehdejších mokřadech žili, včetně jedenáctimetrového kajmana rodu purussaurus a desetimetrového příbuzného dnešních gaviálů z rodu gryposuchus. Jedna z želvích fosilií byla dokonce nalezena s pěticentimetrovým zubem zaraženým v krunýři.

Hluboké šrámy na krunýřích si však mohli při boji o teritorium či samičky navzájem způsobit i želví samci. V přední části krunýře měli totiž dva velké špičaté výrůstky, které pravděpodobně používali při boji.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme