Lesklé zlato lidi lákalo už odpradávna. I když se nehodí na výrobu praktických nástrojů, díky své zářivosti, která se časem neztrácí, se právě zlato stalo nejdražším kovem. Nepřekvapí proto, že se ho lidé odpradávna snažili napodobovat. Na Balkáně podle srbsko-anglického archeologického týmu už nejméně před 6500 lety.

Tento článek je více než rok starý.

Cambridge 21:17 2. února 2018 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Napodobeniny zlata objevila ve svém výzkumu Miljana Radivojevićová z McDonaldova archeologického ústavu na Cambridgeské univerzitě spolu se srbskými kolegy. Její tým kvůli tomu prozkoumal desítky slitin mědi, arsenu a cínu a sestavil z nich škálu 64 různých barevných odstínů.

Archeologové budou pátrat v Tutanchamonově hrobce. Hledají další místnosti

Číst článek

Přivedl je k tomu totiž nález vykopaný před pěti lety během výzkumu v jihosrbské vesnici Pločnik, který archeologové datovali do poloviny pátého tisíciletí před Kristem. U slitiny, která za dlouhých 6500 let zhnědla, nebylo jasné, k čemu měla sloužit.

Výsledný kov totiž nebyl nijak výjimečně pevný ani tvrdý a proto se příliš nehodil k výrobě něčeho praktického - ať už nástrojů, anebo zbraní. Stejně jako zlato anebo měď byla totiž slitina příliš měkká.

Vědecký tým doktorky Radivojevićové proto oslovil kolegy z bělehradské technické univerzity. Ti prozkoumali složení slitiny a pokusili se ji napodobit.

A při snahách docílit stejného poměru kovů došli k tomu, že cílem pravěkých balkánských metalurgických experimentů nebylo získat prakticky užitečný materiál, ale takový, který je co nejzářivější a nejvíc se podobá zlatu.

Zdeněk Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít