Zrádce, nebo oběť? Před 75 lety se parašutista přihlásil na gestapu a rozhodl o osudu Kubiše a Gabčíka

Po útoku parašutistů na Reinharda Heydricha a jeho smrti se domácí odboj v protektorátu stal terčem odvetných akcí nacistů. Po Janu Kubišovi a Jozefu Gabčíkovi ale gestapo pátralo bezvýsledně. Osudový zvrat nastal 16. června 1942, tedy přesně před 75 lety. Na gestapu se přihlásil Karel Čurda. Jeho informace o lidech, kteří parašutistům pomáhali, dovedly německou policii na stopu jejich úkrytu v kostele v Resslově ulici v Praze.

Nová Hlína Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výsadek Anthropoid – rotmistři Jan Kubiš a Josef Gabčík | Foto: z archívu Vojenského historického ústavu a Eduarda Stehlíka

„Táta mi říkal: ‚Hele, v podstatě někdo říká, že zachránil vesnici, nezachránil vesnici.' Čurda byl podělanej, že byl v odboji a očekával, že když to někdo prozradí, spadne do toho taky," vzpomíná Petr Míšek, příbuzný rodiny Čurdů z Nové Hlíny na Třeboňsku. Otec mu také vyprávěl, jak mu Karel Čurda ukazoval pistoli a zval ho do odboje.

„Říkal: ‚Já jsem o tom přemejšlel, ale já jsem mu nikdy nevěřil, měl jsem zkušenosti ze školy.' Byli to spolužáci, stejný ročník," pokračuje Míšek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před 75 lety do úřadovny gestapa v Petschkově paláci v Praze parašutista Karel Čurda. Jak se na se na jeho činy dívají příbuzní v rodné obci Nová Hlína? Přímo na místě to zjišťoval Jaroslav Skalický

Karel Čurda po výcviku v Británii seskočil do protektorátu v březnu 1942 jako příslušník výsadku Out Distance. Ztratil ale spojení se svými druhy a na konci května odjel do Nové Hlíny a skrýval se v domě, kde žila jeho matka.

„Táta mi vždycky vykládal o baráku, ve kterém se narodil. Že je v obýváku studna a v ní se Karel schovával. Našel jsem tam ešus, štětku na holení, jestli po něm, nevím, ale po kom jiném," dodává Petr Míšek.

16. května se Čurda přihlásil na gestapu. O úkrytu parašutistů nevěděl, ale prozradil odbojáře, kteří jim pomáhali.

„Když potom četl v novinách, jak popravují všechny známé parašutistů a celé rodiny, až potom jel do Prahy a přihlásil se. Podle táty je taky blbost, že se říká, že zradil. On vůbec nevěděl, že jsou v kostele. Udělal hodně chyb, ale nezradil parašutisty. Tam šlo o tlak, když věděl, co se děje kolem, sebrali celou jeho rodinu. Kdyby se nepřihlásil, tak to bylo jasný, udělal by hrdinu, dnes by byl hrdina, ometálovanej třeba in memoriam, ale jeho rodina by nebyla," vysvětluje Čurdovo jednání další z příbuzných František Kostečka.

„Když odcházel, odcházel jako vlastenec. Dnes už víme, že byl psychicky labilní a trochu naivní, že si myslel, že když se přihlásí, zastaví ty popravy. Jak to dopadlo, všichni dneska víme, jak to dopadlo. Kdyby přišli na Čurdu tady, téměř na 95 procent bychom dopadli jako ty Lidice," dodává rodák a pamětník z Nové Hlíny Milan Přibil.

Podle Aleny Maryškové, dcery synovce parašutisty Čurdy, hanba za jeho čin nespravedlivě dopadla na jeho rodinu: „Na střední škole, když se to probíralo, učitelka mezi celou třídou řekla a ukázala přímo na moji neteř, že je vlastně potomek toho Čurdy, co zradil parašutisty."

Parašutista Karel Čurda byl v roce 1947 popraven.

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme