Konec společného vojenského vedení. Před 30 lety byly zrušeny vojenské struktury Varšavské smlouvy

Před třiceti lety padlo v Budapešti rozhodnutí o zrušení vojenských struktur Varšavské smlouvy. Vojenský pakt zemí východního bloku vznikl v květnu 1955 jako reakce na vstup západního Německa do Severoatlantické aliance. K členským státům patřilo i Československo.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vojska Varšavské smlouvy vpadla do Československa v noci na 21. srpen 1968. Na snímku okupační tank před budovou Československého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze | Zdroj: Profimedia

„Nejvýznamnějším výsledkem tohoto summitu šesti členských států Varšavské smlouvy je, že jednomyslně přijaly a podepsaly protokol o zrušení vojenských orgánů a struktur Varšavské smlouvy,“ informoval 25. února 1991 zpravodaj Československého rozhlasu.

K tomuto rozhodnutí pakt směřoval už po revolučních událostech v roce 1989.

Spálil legitimaci KSČ a dotkl se papeže. Neobyčejně obyčejný život Václava Lhoteckého

Číst článek

„V roce 1990 nastal ve Varšavské smlouvě určitý pat, protože bylo zjevné, že v dosavadní podobě organizace nemůže dále fungovat. Avšak členské státy v čele s Maďarskem a Československem odmítaly přistoupit na jakoukoliv reformu Varšavské smlouvy, která by garantovala její další pokračování,“ upozorňuje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Matěj Bílý.

Za jedinou společnou vojenskou operaci vojsk Varšavské smlouvy bývá považována invaze do Československa v srpnu 1968. Podle Matěje Bílého jde ale o mýtus. Vojenské potlačení Pražského jara totiž nebylo oficiální akcí.

„Operaci neposvětil žádný oficiální orgán Varšavské smlouvy. A velel jí nikoliv tehdejší hlavní velitel aliančních vojsk maršál Ivan Jakubovskij, nýbrž generál Ivan Pavlovski, který ve spojeném velení nezastával žádnou funkci,“ upřesňuje historik.

V čele Koněv

Funkci hlavního velitele celého paktu mohli zastávat jen sovětští důstojníci. Tím prvním byl maršál Ivan Koněv, podle komunistické propagandy osvoboditel Prahy. A také člověk, který krvavě potlačil maďarské protikomunistické povstání v roce 1956.

Hlavní velitel vojsk Varšavské smlouvy jednal na základě rozhodnutí sovětského ministerstva obrany, které podléhalo aktuální politice Komunistické strany Sovětského svazu. To se částečně změnilo ve druhé polovině 80. let.

„Maršál Kulikov, který patřil k dogmatikům a poměrně radikálně orientovaným příslušníkům sovětské generality, nesouhlasil s reformním kurzem Michaila Gorbačova a snažil se jej ve vojenských strukturách Varšavské smlouvy brzdit,“ vysvětluje historik Matěj Bílý.

Varšavská smlouva se definitivně rozpadla v létě 1991. A byl u toho i prezident Václav Havel. Zástupci členských států Varšavské smlouvy rozhodli o jejím rozpuštění 1. července v Praze.

Lucie Korcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme