Mimořádný nález, tak italský ministr kultury Gennaro Sangiuliano charakterizoval objev částí mramorových desek s vyrytým textem. Archeologové je našli v Ostii, starověkém římském přístavním městě.
„Dnešním mladým bych vzkázal, aby se hlavně zajímali o historii, aby četli – ne pamflety na internetu, ale odbornou literaturu. Pak se dají hůř ovlivnit všelijakejma populistama,“ říká Karel Dvořák.
Vědci přišli podle genetiky na to, že prehistorický „ledový muž“ Ötzi byl plešatý a měl tmavou pleť. Rodová linie muže, který byl nalezen v Tyrolských Alpách, nejspíše pocházela z Malé Asie.
„Nemáme důvod se domnívat, že by to byl hrob kohokoliv jiného než právě Jakuba Krčína. Zásadní zjištění průzkumu bude, že Krčín byl opravdu původně pohřben v Obděnicích,“ věří archeolog Jiří Šindelář.
Archeologové sice doufali v nález bohatého pravěkého pohřebiště, nově vytyčený dobývací prostor ale skrýval jen dva pravěké hroby – konkrétně šlo o příslušníky kultury se šňůrovou keramikou.
Podle dokumentů z archivu, na které poukázali senátoři Hilšer a Kordová Marvanová, měl kandidát na ústavního soudce Robert Fremr podepsat asi sto rozsudků za emigraci.
„Kurt Gödel je sice brněnský rodák, ale v Brně je zapomenut. Jeho vědecký význam je srovnatelný s Gregorem Johannem Mendelem. A myslím si, že ho v lecčems přesahuje,“ tvrdí astrofyzik Dušek.
Výhrůžky Ruska nejsou jediným kontextem, který letošní vzpomínku v Hirošimě provází. Rozruch způsobila taky premiéra nového životopisného filmu Oppenheimer o jednom z tvůrců atomové bomby.
Při první popravě bylo oběšeno devět lidí. Jeden z odsouzených se provinil tím, že si na chvíli sundal židovskou hvězdu, aby mohl tajně nakoupit ve městě. Byl odsouzen za pokus o útěk.
Do dnešní doby se dochovaly několik tisíc let staré navrtané zuby. Použita byla nejspíš primitivní vrtačka vyrobená z pazourku. A takový zákrok musel opravdu bolet.
„Nevyhýbejte se práci, i když jste na školách. Já sám jsem vděčný za to, že jsem byl na řemesle. Jen prací se člověk stává praktickým,“ doporučil prezident Tomáš Garrigue Masaryk dětem v roce 1928.
Žily na samotách v oblasti, které se dodnes říká Kopanice, a byly to výborné bylinkářky, botaničky a psycholožky. Svá léčení rostlinnými lektvary často doprovázely i zaříkáváním.
Bezpečnostní analytik Michal Smetana projekt označuje za nejambicióznější, nejdražší a nejvýraznější v historii lidstva. Atomová bomba by podle něj vznikla i bez geniálního fyzika.
„Ženy mohly být část týdne pežetkami, tedy že pracovaly v polních kuchyních. Pak ale taky nosily zprávy a vyráběly ruční granáty. Chtěli jsme zkrátka narušit stereotyp,“ vypráví kurátorka.
Pohled na 50. léta jinak. „První, co by vás napadlo obecně ve veřejném prostoru – procesy, Slánský, Milada Horáková, Toufar... Snažili jsme se vystoupit z těch jednoduchých razítek,“ popisuje Stehlík.
Před 80 lety – 2. srpna 1943 – vypukla v Treblince ve východním Polsku vzpoura. Spolu s povstáním v Sobiboru a ve varšavském ghettu patří k nejvýznamnějším činům židovského protinacistického odboje.
„Přišlo nám zvláštní, že oproti svědectvím Židů není místo na internetu, kde by se shromažďovala svědectví Romů,“ říká o vzniku webu svedectviromu.cz historička Čapková.
Pojízdné muzeum československých legionářů, známé pod označením Legiovlak, je nově o něco větší. Návštěvníci v něm najdou výstavu věnovanou 80. výročí bojů pěšího praporu u Sokolova v roce 1943.
Byl to Karel Čurda, kdo sám a dobrovolně navštívil v červnu 1942 v Praze úřadovnu gestapa a řekl všechno, co věděl, o útoku na Heydricha, parašutistech i českém odboji. Proč to udělal?
Oficiální otevření opravených prostor se uskuteční v září u příležitosti 250. výročí narození kancléře Václava Lothara Metternicha. Prohlídky jsou možné již nyní.
František Procházka odmalička tíhl k lesům. Měl k nim velmi blízko, neboť vyrůstal uprostřed Ralské pahorkatiny. A i uprostřed česko-německého konfliktu ve 30. a 40. letech 20. let.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Před 75 lety se odehrála na jedné venkovské tancovačce z pohledu velkých dějin zdánlivě nepodstatná věc. Zcela zásadní se však stala pro dvacetiletou dívku Libuši Mariánovou.
Kromě nálezů stop pravěkého osídlení vědci našli také několik stříbrných mincí, které dokládají, že v jeskyni na přelomu 14. a 15. století fungovala tajná penězokazecká dílna.