Vědce našli v argentinské části Patagonie lišku pohřbenou v lidském hrobě starém 1500 let. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je podle nich to, že byla vysoce ceněným společníkem nebo domácím mazlíčkem.
Vykreslit Závodského jako pozdější „oběť“ politických procesů by bylo nesprávné: většina akcí Státní bezpečnosti v letech 1948 až 1951 včetně mnoha provokací se děla za jeho aktivního přispění.
„Táta šel do Osvětimi, ale náhodou si zachránil život. Čekali na selekci a někdo do něj prý drcnul a řekl mu: ‚Zahoď brejle!‘ Protože, kdo měl brýle, tak šel hned do plynu!“ vzpomíná Jiří Hála.
48:54
Houston/Praha||Adam Drda, Jitka Andrysová|Historie|Příběhy 20. století
Letos 21. března zemřel v Houstonu lékař, epidemiolog a vědec profesor Ervín Adam. Bylo mu 101 let. Pocházel z Československa a po válce vedl tým epidemiologů, který v zemi vymýtil dětskou obrnu.
48:33
Praha ||Mikuláš Kroupa, Scarlett Wilková|Historie|Příběhy 20. století
Komunistická propaganda nám mnoho let „lila“ do hlav informace, podle kterých proti nacismu bojovali pouze neohrožení komunisté. Přitom právě komunisté měli zakázáno z Moskvy účastnit se odboje.
„V kazašském muzeu jsme narazili na jména tří žen s českým původem. Mě to velmi zaujalo a řekl jsem si, co je to za ženy, to musím něco vypátrat,“ vypráví Černoušek.
Přestože průzkum zdaleka neskončil a o celé řadě nálezů archeologové zatím mluvit nechtějí a nemohou, je jasné, že celá oblast je mimořádně bohatá na nálezy ze všech možných dob.
„Československo bylo pro otce druhou vlastí. Když to říkal, tak to myslel zcela upřímně, nepřeháněl. Bratrské pouto k Československu cítil už od roku 1919,“ vypráví syn generála Louis-Eugena Fauchera.
Dnes jezdí vysokoškoláci do zahraničí na studijní pobyty, v baroku podnikali mladí šlechtici kavalírské cesty. Trvaly i několik let. Historici teď chtějí zprávy o těchto cestách zanést do map.
„V té době byl jakýkoliv střet se Sovětským svazem, i na tom sportovním poli, vnímán jako politikum. Tomu se prostě nedalo zabránit,“ upozornil historik Prokop Tomek.
Díky rentgenu a elektronovému mikroskopu teď chtějí archeologové z mikroskopických rýh na špercích z hrobů zjistit víc o technologii dávného šperkařství a o ekonomice Velké Moravy.
Díky míchání za vysokých teplot vznikaly velké částice vápence, takzvané klasty. Ty podle autorů výzkumu mají specifickou strukturu, díky čemuž malta a beton mají samozacelující se schopnosti.
Portmann se zabývá ve svém výzkumu osudy židovské liberecké obce. „Vzhledem k tomu, že jde o pohraničí, je výzkum do jisté míry náročný. Často je to detektivní práce,“ přibližuje historička.
„Šli jsme se s maminkou a tatínkem podívat, jak přicházeli Němci. Převážně jezdili na motorkách se sajdkárami. Jeden řídil, druhý seděl za ním a měl namířenou zbraň,“ vzpomíná na okupaci Pražáková.
„Strach z jaderné války je v Evropanech i Američanech pevně zakořeněný, protože v něm 40 let žili. Takže Západ se bojí, že by z Ruska mohly padat jaderné bomby,“ říká Karel Steigerwald
Replika studny je tvořena dobovými nástroji i původními postupy. Archeologové tak mohou prakticky ověřovat původní řemeslnou dovednost, stejně tak jako metody i způsob uvažování předků.
47:29
Šumperk||Adam Drda, Vít Lucuk, edr|Historie|příběhy 20. století
Jaroslav Kočí dostal osmiměsíční trest odnětí svobody s podmínečným odkladem na dva roky za trestný čin propagace fašismu a podobného hnutí. Součástí rozsudku bylo zabrání otcova fotografického alba.
Václav Kalina byl ve 30. letech vojenským atašé v Paříži. Spolu s československým vyslancem ve Francii Štefanem Osuským začal po okupaci v březnu 1939 organizovat protinacistický odboj.
Generál František Slunečko byl jedním z velitelů Obrany národa - vojenské protikomunistické odbojové organizace za druhé světové války. Šest let dokázal přežít v ilegalitě.
Hradec Králové a Pardubice dělí jen dvacet kilometrů, přesto mezi nimi panuje rivalita a takzvané pošťuchování. „Kořeny můžeme sledovat ve větší míře od konce 19. století,“ říká Bláha.
„Opravdu se zamiloval do českého národa. Byl vychovávaný ve velmi striktním prostředí. V Československu objevil radost, zpěv a barvy, což vůbec neznal,“ řekla vnučka generála Maurice Pellého Isabelle.
Už za pár měsíců se na trať vrátí možná nejznámější vlak z Východního Německa. Jeden kus teď prochází důkladnou opravou a ještě letos by se měl podívat i do Česka.
Františku Plamínkovou gestapo poprvé zatklo v září 1939. Po šesti týdnech byla ale propuštěna a pokračovala v činnosti Ženské národní rady. Uznávanou osobností byla jak doma, tak v zahraničí.
„Obsazení probíhá velmi rychle. V podstatě v řádech hodin už dosahují Prahy a nad ránem za rozbřesku už jsou na Hradčanech první vozy,“ upozorňuje Vojtěch Kyncl z Vojenského historického ústavu.