O popravě desítek lidí v roce 1944 ve městě Meymac celé dekády nikdo nepromluvil. Teprve nedávno prolomil ticho skoro stoletý odbojář, tehdy mu bylo 19 let.
Podle maďarského deníku příslušníci maďarské menšiny na Slovensku vítali v srpnu 1968 jednotky Maďarské lidové republiky na československém území jako osvoboditele. Pravá opak je pravdou, říká Varga.
Modrá cedule umístěná ve druhém patře tyrkysově zeleného domu oznamuje, že právě tady Karel Marx žil mezi lety 1851 a 1856. V přízemí Marxova domu je levná jídelna a hned vedle striptýzový bar.
Po krátké nemoci zemřel v sobotu v nemocnici v Ivančicích na Brněnsku ve věku 96 plukovník Antonín Malach. Profesní úsilí věnoval výzkumu a uskutečnění světově zaváděného programovaného učení.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Vyděšení a zmatení obyvatelé vycházeli do ulic, hrozili na vojáky pěstmi, skandovali hesla volající po svobodě, snažili se vojákům vysvětlovat, že jsou okupanti, ulice zaplavily tisíce plakátů.
Zkusila si řídit tank, naučila se skládat střelné zbraně a trénovaly ji také jako radistku. Dnes 92letá Alena Hurychová z Jihlavy absolvovala na počátku 50. let vojenskou přípravu.
Potvrzení vedoucí úlohy strany, schvalování okupace jako bratrské pomoci – tak vypadaly Rozhlasové noviny na začátku 70. let. Desítky komentářů mířily proti reformním politikům nebo novinářům.
Tartárie má být obří impérium a vyspělá civilizace, kterou elity mažou z map. Historička Kolenovská ale vyvrací argumenty a připomíná, že o bájné říši nemáme žádné doklady kromě konspiračního videa.
„Rozhlas přispěl k tomu, že československý lid byl dezinformován, zmaten, oklamán a podveden,“ znělo v éteru 5. listopadu 1969 prohlášení nového vedení Československého rozhlasu.
Ke konci války bylo v koncentračních táborech kolem 750 tisíc vězňů. Tábory byly zařízení, do kterých byli zavíráni a v nich pak týráni ti, které nacisté považovali za své nepřátele.
Navzdory snaze okupantů o přerušení vysílání se ho podařilo pracovníkům rozhlasu udržet. Když se pražský rozhlas 21. srpna na pár minut odmlčel, převzalo vysílání plzeňské studio.
17. srpna 1968 odletěla z Prahy rumunská delegace, která ujistila Československo o svém přátelství a podpoře. V té době všichni doufali, že vojenský zásah ze strany Moskvy nepřijde.
„Otroci představovali důležitý, možná dokonce nejdůležitější exportní artikl Velkomoravské říše a to samé platí pro vznikající ‚říši‘ přemyslovských panovníků,“ řekl historik.
Publicistický pořad Lidé, život, doba začal v roce 1968 čím dál častěji upozorňovat na to, že třeba plánované hospodářství a vlastně celá dosavadní politika země v mnoha ohledech nefunguje.
Pořad působil tehdy jako zjevení. Vysílal se živě, součástí byly telefonáty komunistickým funkcionářům a otevřeně se v něm probírala všechna aktuální témata.
„Kdo nemá v úctě svobodu v celé její celistvosti, ten bude vždy v pokušení ji omezovat a překrucovat,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) na pietním shromáždění před Českým rozhlasem.
„Zrovna v nejtemnější chvíli zazněl poprvé do éteru signál: Jsme s vámi, buďte s námi! Signál, který o více než půlstoletí později v Česku zopakoval ukrajinský prezident,“ uvedla předsedkyně Sněmovny.
„Naší povinností by mělo být, abychom vždy pomáhali těm, kterým hrozí, že se jim třeba v jiné podobě stane to, co se stalo nám v roce 1968,“ zdůraznil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
„To nejlepší, co můžeme dělat s traumaty, je vypořádat se s nimi, ale ne cestou černobílého vidění, ne cestou sklouzávání do často primitivní nenávisti,“ prohlásil prezident Petr Pavel.
„Myslím si, že odejdou. Ale bude to chvilku trvat. Moudrost, rozum a cit musí zvítězit,“ sdělil Volnému svůj názor na příchod okupačních vojsk náhodný kolemjdoucí.
21. srpna 1968 do Československa přijela vojska Varšavské smlouvy a začala okupace značící začátek normalizace. Jakou roli hrál tehdy Československý rozhlas a jak na okupaci vzpomínají pamětníci?
„Ano, těch 40 let pořád. Pořád fárám. Dělají si ze mě srandu, že jsem starší než černé uhlí,“ směje se Vladislav Žagan. Na šachtě pracoval jeho pradědeček, dědeček, otec i bratr.
„Nebylo možné, aby o tom příslušná vojenská nebo politická místa v Československu nevěděla. Problém byl v tom, že to brali spíš jako psychologickou hru,“ říká pro Radiožurnál Oldřich Tůma.
V pondělí uplyne 55 let od počátku sovětské okupace Československa. Ačkoli u nás armáda zůstala nečinná, jen od srpna do prosince 1968 zemřelo v důsledku invaze asi 135 československých občanů.
„Mám lopatku, sekeru, motyčku. Procházel jsem celý terén a zjistil jsem místa chalup. Kopnete a objeví se mazanice a střepy,“ popisuje Mojmír Režný, jak našel zaniklé sídliště. Tvořilo ho asi 15 domů.
Soužití Čechů a Němců, které trvalo od 13. století a dlouho žádné zvláštní problémy nevytvářelo, se začalo komplikovat přelomem 18. a 19. století, kdy se definují národní zájmy.