Na rozvoj rychlého internetu v malých obcích pošle stát jen půlku z plánované jedné miliardy
Dotace na rychlý internet v malých obcích se opět komplikují. Ministerstvo průmyslu z nich vyřadilo projekty za půl miliardy korun kvůli formálním chybám. Mezi ostatní žadatelé tak rozdělí o polovinu méně peněz, než s kolika původně počítalo. Vyřazení žadatelé tvrdí, že ani neměli šanci chyby napravit. Rozvoj rychlého internetu v odlehlých lokalitách je přitom jedna z priorit ministerstva.
Na rychlé brouzdání po internetu si obyvatelé některých malých obcí, kde je připojení pomalé nebo vůbec žádné, zřejmě i nadále počkají. Stát se sice snaží podpořit operátory ve výstavbě vysokorychlostních sítí v odlehlých lokalitách dotacemi. Jenže už druhý pokus podporu rozdělit doprovází komplikace.
Rychlý a spolehlivý internet pro celý svět? Muskova síť Starlink počítá s rokem 2028
Číst článek
Ministerstvo průmyslu a obchodu, které dotace spravuje, vyřadilo z aktuální výzvy osm projektů za půl miliardy korun. Původně přitom počítalo s tím, že operátory podpoří jednou miliardou. Teď to vypadá, že mezi ně rozdělí jen půlku této sumy.
Vyřazené firmy nejčastěji včas nezveřejnily finanční výsledky v obchodním rejstříku nebo nenahlásily své vlastníky do registru skutečných majitelů. Operátoři, se kterými redakce mluvila, ale považují krok ministerstva za zbytečný formalismus.
Třeba společnost Smart cloud chtěla vybudovat přípojky pro rychlý internet na Frýdlantsku v severních Čechách za víc než sto milionů korun, jenže ministerstvo dalo projektu stopku. Firma totiž včas nezveřejnila v obchodním rejstříku přílohu k účetní závěrce.
Zástupce společnosti Martin Rybníček ale tvrdí, že přílohu odeslali ministerstvu společně s žádostí o dotaci v termínu. „Vnímám to jako nešťastné rozhodnutí, protože tento dokument není pro dotační výzvu rozhodující,“ namítá.
„Neviděl bych to jako naše pochybení, i když jsme si měli ohlídat, jestli máme na rejstříku všechny dokumenty,“ dodal Rybníček s tím, že následně podal žádost o přezkum rozhodnutí.
NKÚ prověří peníze na rozvoj internetu, na podporu inkluze ve školách i na rekonstrukci nádraží
Číst článek
Dalším vyřazeným operátorem je společnost Vlašimnet. Ta chtěla přivést rychlý internet do dvou obcí na Benešovsku ve středních Čechách. Šlo o projekty za jednotky milionů korun. V obchodním rejstříku ale včas nezveřejnila účetní závěrku za minulý rok.
Její jednatel David Fiala taky tvrdí, že ji ministerstvu poslal společně s žádostí a že ji po upozornění ministerstva dodal i na rejstříkový soud. „Napsali jsme omluvu, že nám to uklouzlo. Odpověděli nám, že to chápou, ale pravidla jsme porušili a že jsme vyřazeni. Další komunikace už nebyla,“ popisuje.
‚Jiná možnost nebyla‘
Podle náměstka ministerstva pro evropské fondy Mariana Piechy úřad neměl jinou možnost, než projekty vyřadit, protože jinak by mohlo jít o diskriminaci zájemců, kteří všechny podmínky splnili.
„Od podmínek nemůžeme ustoupit, protože bychom porušili princip rovnosti. Nemůžeme říct, že některé podmínky se plnit nemusí, byť jsou čistě formálně,“ upozorňuje Piecha s tím, že odmítnutí operátoři podali žádost o přezkum.
Minimálně v jednom případě by podle něj zájemce o podporu mohl být do přerozdělování dotací navrácen.
Z města na venkov 2.0. Němce k návratu na vesnici láká digitalizace i touha po změně
Číst článek
Bez dotace přitom operátoři zavedou rychlý internet do odlehlých obcí jen těžko, protože se jim to bez podpory nemusí vyplatit. Rozvoj dostupného rychlého internetu taky na vesnicích je přitom jedna z priorit ministerstva průmyslu.
Prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu Jakub Rejzek proto vyjádřil lítost nad tím, že kvůli formálním chybám se půlka přichystaných peněz zatím nerozdělí.
„Je to velká škoda jak z pohledu operátorů, kteří projekty dlouho připravovali a měli s tím náklady, tak z pohledu lidí, kteří žijí v odloučených oblastech,“ říká Rejzek.
V dalších dotačních kolech by podle něj měli mít uchazeči šanci podobné formální chyby napravit.
Třetí výzva
Ministerstvo přitom chystá na podporu rychlého internetu v malých obcích už třetí výzvu. Vypsat by ji mohlo koncem roku a plánuje do ní přesunout onu půl miliardu, kterou se zřejmě nepodaří rozdělit v aktuální výzvě. Není to přitom poprvé, co se dotace pro rychlý internet komplikují.
Stát se pokusil podpořit rozvoj rychlého internetu už před dvěma lety. Tehdy rozděloval dokonce 11 miliardy korun. Kvůli nejasným podmínkám a obavě, že by se dotace musely vracet, se přihlásilo jen pár zájemců.
