Na Jaroměřsku skončil největší záchranný archeologický průzkum v historii České republiky

Terénní část největšího archeologického záchranného průzkumu v historii ČR v souvislosti s pokračováním dálnice D11 byla na Jaroměřsku k poslednímu dubnu ukončena. Vyčištěné pozemky byly předány ŘSD k pokračování dálniční stavby. Archeologové souběžně prováděli průzkum na celkové ploše v délce 25 km a šířce 60 metrů rozdělené do 15 úseků.

Jaroměř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Záchranný archeologický průzkum na Jaroměřsku | Foto: Jana Kittová

„Během uplynulých 12 měsíců jsme čelili několikrát extrémům počasí, které pro nás znamenali určité komplikace a zdržení, a tak nás těší, že jsme mohli předat vyčištěné pozemky včas ve smluvním termínu. Celkově jde o 14 úseků z 15. Na sedmém úseku, který končí za Jaroměří na úrovni odbočky na Zaloňov, se nachází mimořádně velké množství nálezů, a tak zde byl termín na žádost archeologů několik dnů prodloužen," říká pro Český rozhlas Hradec Králové Petr Smola, generální ředitel stavební společnosti SOVIS CZ.

Na 300 lidí čelilo horku, prachu i blátu

Na výzkumu v terénu pracovalo na každém z 15 úseků zároveň 30 až 50 lidí podle četnosti nálezů, z toho dva archeologové a až 15 techniků, většinou z řad studentů archeologie, kteří dokázali samostatně identifikovat objekt v terénu. K tomu jim všude pomáhalo 25 až 30 dělníků. Archeologický tým zde nosil žluté reflexní vesty a dělníci oranžové.

Překvapivý nález v Brně. Archeologové objevili hroby po Keltech i římský tábor

Číst článek

„Tento typ zakázky byl pro nás výzvou ohledně dobré organizace a jsem rád, že vše probíhalo plynule a bez problémů. Zpevňovali jsme mimo jiné cesty, vytvářeli buňkoviště včetně zpevněných ploch, přistavovali jsme kontejnery s nářadím nebo jsme třeba zajišťovali pitný režim. Pracovníci museli mít také každých 100 metrů k dispozici toalety pro obě pohlaví v předepsaném vzájemném rozestupu," říká Milan Švábl z firmy Sovis.

Po celé ploše se objevovaly velké bílé stany buď nad právě zkoumanými objekty, nebo jako sklady bezprostředně nalezených artefaktů. Dobře propouštěly světlo, umožňovaly práci i v dešti a v parném létě poskytovali pracovníkům stín.

Během roku zde čelili několika klimatickým komplikacím. V dubnu 2017 ležel na polích déle sníh, mnohokrát byl terén rozblácený a několikrát bylo velmi prašno a horko. V únoru 2018 mrzlo a mrazová setrvačnost půdy trvala ještě dalších 14 dnů - zamrzlá byla do hloubky. Cepín se tehdy stal běžným pracovním nástrojem. Vystřídaly se tu rovněž tři vichřice, které rozházely zázemí, včetně stanů. Terénní část výzkumu ŘSD pravidelně kontrolovala, zdali jsou prostředky skutečně účelně vynakládány.

Nálezy zaplnili stovky banánovek

Už v počátku průzkumu bylo jasné, že by se v daném území mohla najít celá řada historických cenností, protože oblast Královehradecka patřila k velmi urbanizovaným oblastem již od středověku. Mezi královskými městy Hradcem Králové, Jaroměří a Dvorem Králové existovaly spojnice. K prvním terénním pracím patří geofyzikální měření, které podobně jako sken určí pravděpodobnou četnost budoucích nálezů v zemi:

„Jedná se o sofistikovaný přístroj, který svým vzhledem připomíná starou obracečku na seno, jen trochu delší. Je na velkých kolech na dřevěném oji, aby se nepřenášelo magnetické vlnění od zdroje pohybu. Zařízení umí zaznamenat jednotlivé anomálie v zemi, například překop, střep nebo kus železa a přiřadí jim GPS bod. Na mapě se pak ukáží tisíce bodů," říká Milan Švábl z firmy Sovis a dodává, že shoda se skutečností je zhruba 60 %.

Po opatrném odstranění vrchní vrstvy půdy, tzv. skrývky, se povrch začistí širokými motykami do roviny, poté se nakropí a zkušené oko odborníka zde podle změněné barvy určitých ploch identifikuje třeba základ kulovité stavby - rondelu, který byl objeven například u Předměřic. V těchto kulovitých stavbách o rozměrech 150-200 m žili lidé dohromady se zvířaty. Některé mohly sloužit jako svatyně.

Ovšem ať je nález sebezajímavější, jsou archeologové limitováni záborem půdy k dálnici a na celou stavbu se tím pádem vždy podívat nemohou. Také do hloubky se nekope hlouběji, než jsou například základy budovy nebo mostu, aby se nález nedestabilizoval. Nalezeny zde byly základy domů dlouhých od 10 do 50 m, jejichž dřevěné konstrukce bývaly vyplněné hlínou. Střepy objevené keramiky odkazují ke kultuře lidu s vypíchanou keramikou, který sem přišel z Karpatské kotliny před 7500 lety.

Unikátní nález na Vyškovsku. Archeologové objevili kostru ženy objímající dítě

Číst článek

K dalším častým nálezům patřily pazourkové nože a škrabky a také kamenné broušené sekery z mladší doby kamenné. Ze zbraní se našly jak kamenné sekeromlaty, tak spousta novodobé munice z prusko-rakouské války. Mezi nalezenými objekty byly jednak předměty denní potřeby, kostry zvířat, která sloužila k jídlu, i předměty mimořádné jako například obsidián - druh sopečného skla, který svědčí o kontaktech se vzdálenými oblastmi. Velkou výpovědní hodnotu mívají i nalezené hroby.

Nyní bude výzkum pokračovat tzv. posteskavační fází, kdy budou nálezy zkoumány v laboratořích hradecké univerzity a ve Správčicích. Odhaduje se, že zabere ještě další dva roky, během nichž může ještě skutečná hodnota nalezených předmětů předčít očekávání.

Ohledně nejzajímavějších archeologických nálezů odpovídal docent Radomír Tichý vedoucí katedry archeologie z FF UHK. Rozhovor zde

Jana Kittová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme