Po prodělání koronaviru mají lidé více protilátek. Podle nové studie by jim stačila jedna dávka vakcíny

Lidé, kteří onemocněli virem covidem-19, prokazují mnohem vyšší tvorbu protilátek při podání vakcín typu mRNA, které dodávají společnosti Pfizer a BioNTech nebo Moderna. Naznačuje to nová studie Icahnova lékařského institutu při hoře Sinaj v New Yorku. Zatím však neprošla recenzním řízením, a proto její závěry zatím nejsou aplikovatelné do klinické praxe.

Tento článek je více než rok starý.

New York Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Očkování proti onemocnění Covid-19

Očkování proti onemocnění Covid-19 | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Závěry nově zveřejněné medicínské studie ukazují, že lidé, kteří přirozeně získali protilátky na covid 19, mají po prvním očkování ještě vyšší úrovně protilátek než lidé, kteří onemocnění neprodělali, za to dostali už druhou dávku vakcíny.

Imunolog Hořejší: Schválené vakcíny předčily očekávání. U starších lidí je účinnost vždycky horší

Číst článek

Studie byla provedená na konci roku 2020 na relativně malém vzorku 231, resp. 109 lidí. Jedním ze zjištění bylo, že lidé s přirozeně získanými protilátkami – lidé kteří prodělali koronavirus – uváděli po první dávce vakcíny častější vedlejší následky jako únavu, bolest hlavy, horečku nebo zimnici a bolesti svalů a kloubů než ti, kdo protilátky neměli.

Autoři studie doporučují vzít to v úvahu a nenutit ty, kdo onemocnění způsobené virem SARS-CoV-2 prodělali, absolvovat dvě dávky mRNA vakcín.

Vedlejší účinky očkování se mapovaly nejobsáhleji při třetí fázi klinických testů vakcín společností Pfizer i Moderna. Obě do nich zapojily na 30 tisíc lidí. Uváděly, že účastníci častěji reportovali vedlejší účinky po druhé dávce. Moderna zaznamenala, že u lidí, kteří onemocnění už dříve prodělali, byly vedlejší účinky méně časté. Nálezy z nové studie jsou s tím v rozporu, ale jsou získané z mnohem menšího vzorku případů.

Dosud byla jediná vakcína, která se má podávat v jedné dávce, ta od společnosti Johnson&Johnson. Funguje na podobném principu jako vakcína Oxfordské univerzity a společnosti AstraZeneca, nosičem informace o výběžku proteinu je také adenovirus. K předání informace se používá DNA (na rozdíl od mRNA vakcín firem Pfizer a BioNTech nebo Moderny).

DOKUMENT: Stát zanedbal přípravu na očkování. ‚Hlavně koordinace je nedostatečná,‘ píšou auditoři

Číst článek

Nicméně má nižší účinnost – v USA to bylo 72 procent, ovšem proti nové britské a jihoafrické variantě s označením 501Y.V2 účinnost vychází 57 procent.

Jižní Afrika

Ředitel farmaceutické části firmy Johnson&Johnson Mathai Mammen je ale přesvědčený, že vakcína proti mutaci zabírá: „Jihoafričané v naší studii vykazovali 85% pokles výskytu nákazy ve srovnání s kontrolním vzorkem. Nikdo z obyvatel Jihoafrické republiky, kdo se naočkoval, nemusel do nemocnice a nikdo z nich na covid 19 nezemřel.“

Nižší čísla účinnosti vůči nové nakažlivější variantě vykazují i ostatní očkovací látky, ať už je to Pfizer a BioNTech, Moderna, Novavax nebo AstraZeneca.

Na Jihoafrickou republiku přitom připadá 40 procent ze všech potvrzených infekcí covidu 19 v Africe. Země oznámila, že za dva týdny začíná s očkováním od společnosti AstraZeneca, které dodává indická firma Serum Institute of India.

Magdaléna Trusinová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme