Nobelova cena za odhalení zrychlené expanze vesmíru
Letošní Nobelovu cenu za fyziku získala trojice amerických astrofyziků Saul Perlmutter, Brian Schmidt a Adam Riese. Podařilo se jim objevit zrychlující expanzi vesmíru pozorováním supernov vzdálených přes 6 miliard let.
Šlo o průlomový objev, jehož výsledky zveřejnili zhruba před třinácti lety; podle předpokladů měla gravitace brzdit expanzi, až by jí úplně otočila a vesmír se začal opět smršťovat. Dokonce experiment, který navrhl Saul Perlmutter, hledal důkazy právě zpomalování expanze.
Zjistil ovšem pravý opak, který podle teoretických předpokladů měl být nemožný. Je to asi jako kdyby řidič stál na brzdě, a auto přesto zrychlovalo.
Hostem Ozvěn dne byl profesor Petr Kulhánek, teoretický fyzik z pražského ČVUT.
Dodnes vlastně nevíme, proč rozpínání zrychluje, a astrofyzici od té doby pátrají nejen po temné hmotě, ale také 'temné energii', která by to mohla způsobovat.
‚Nobelovu cenu opravdu nikdo nečeká‘
„Je to podobný pocit, jako když se mi narodily děti. Podlamují se mi kolena, ale jsem nadšený a připadám si jako Alenka v říši divů,“ uvedl v první reakci profesor Brian Schmidt, jehož zastihl telefonát ze Stockholmu v australské Canbeře.
„Něco takového opravdu nikdo nečeká. Čas od času to někdo zmíní, ale nečekáte, že se to stane opravdu vám. Teď jsem z toho v šoku, ale zítra to budu muset pořádně oslavit. Navíc mě čeká zítra přednáška právě o rozpínání vesmíru, takže budu muset pro svou třídu vymyslet něco opravdu zvláštního,“ dodal.
Nejpodstatnější zjištění v astrofyzice za staletí
Podle profesora Petra Kulhánka, teoretického fyzika z pražského ČVUT, lze výsledky výzkumu trojice amerických badatelů označit za nejpodstatnější zjištění v astrofyzice za celá desetiletí.
„Celá staletí jsme si mysleli, že expanze vesmíru a vůbec objekty ve vesmíru podléhají gravitační interakci. A v roce 1998 se najednou ukázalo, že ta expanze je zrychlená. A zrychlená expanze nemůže být gravitace, ta je přitažlivá síla a expanzi pouze brzdí,“ přiblížil.
Připomněl, že vědci použili speciální typ supenovy typu 1a. „Jde o bílého trpaslíka s průvodcem. Je to jakási ‚standardní svíčka‘, pomocí které astronomové mohou zjišťovat vzdálenosti ve vesmíru,“ doplnil.
Temná energie je pracovní název, kterému se musí dát obsah
Co se týče takzvané ‘temné energie‘, o které se v souvislosti s objevy vyznamenaných vědců mluví, přiblížil, že jde o pracovní název jakési entity, která může za zrychlenou expanzi.
„Víme, že ve vesmíru jí je zhruba 73 procent, nevíme v tuto chvíli přesně, co to je. Ale jsou 3 hlavní nápady. Podle jednoho by mohlo jít o energii vakuua, a že zrychlená expanze souvisí s kvantovými procesy. Podle druhého existuje nějaká další interakce, o které jsme dosud nevěděli. A poslední možnost je, že všemu nerozumíme a že je třeba terotii gravitace přebudovat,“ vysvětlil.
Letošní laureáti Nobelovy ceny za fyziku přišli s revolučním objevem v poměrně mladém věku. Dnes je nejstaršímu 52 let, nejmladšímu jen 34. Podle profesora Kulhánka za úspěch vděčí mimořádnému nadání, ale i čím dál dokonalejším technologiím.
„Je to ta metodika supernov typu 1A a určitě také kousek štěstí, že zvolili právě tuto metodu. Možná to souvisí i s tím, že lidé se dlouhá desetiletí či staletí potýkali s problémem odhadování vzdálenosti ve vesmíru. A najednou tady byly supernovy typu 1A, pomocí kterých se daly vzdálenosti určit přesně. Čili technologie jim trochu nahrála, ale oni věděli, co hledají, rozuměli kosmologii a byli připraveni na ten objev,“ uvedl profesor Petr Kulhánek, teoretický fyzik z ČVUT v Praze.
