Nobelovu cenu za chemii získal izraelský vědec Daniel Shechtman

Držitelem Nobelovy cenu za chemii za rok 2011 se stal vědec Daniel Shechtman z Izraelského technologického institutu v Haifě. Oznámil to dnes ve Stockholmu Výbor Nobelovy ceny za chemii Královské švédské akademie.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Členové Švédské královské akademie věd vyhlašují laureáta Nobelovy ceny za chemii , získal ji izraelský vědec Daniel Shechtman | Foto: Reuters

Izraelský profesor Daniel Shechtman v roce 1982 objevil takzvané kvazikrystaly. Jde o látky, jejichž strukturní jednotky, ať už atomy nebo molekuly, nejsou uspořádané periodicky jako u tradičních krystalů, ale ani nejsou rozmístěny náhodně.

Kvazikrystalické látky nejsou nijak extra vzácné, nemají žádné zvláštní vlastnosti ani nijak výjimečné využití v moderní vědě kvůli tomu, že by byly kvazikrystalické. Jde spíš o takovou třešničku na dortu v krystalografii.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem, Rádia Česko byl Lukáš Palatinus z Fyzikálního ústavu Akademie věd.

„Vlastnosti kvazikrystalů po jejich objevu byly tématem hlavního výzkumu. Lidé si hodně slibovali od toho, že tato exotická forma hmoty bude mít exotické vlastnosti a zřejmě největším překvapením výzkumu kvazikrystalů je, že až na některé skutečně exotické vlastnosti se nepovedlo najít něco, co by zásadním způsobem vlastnosti kvazikrystalu odlišovalo od vlastností jiných klasických krystalů,“ přiblížil na Rádiu Česko Lukáš Palatinus z Fyzikálního ústavu Akademie věd.

Krystal s desetičetnou symetrií, který Shechtman v roce 1982 objevil, neměl podle tehdejších poznatků vůbec existovat. Teorie připouštěla krystaly 2, 3, 4 nebo 6 násobně symetrické.

To znamená, že při otočení o patřičný zlomek kruhu vzniká stejný obrazec. Při jiných číslech už ale struktura není dokonale pravidelná tak, jako u klasického krystalu.

Vědci zpočátku na Shechtmanův objev reagovali skepticky

Shechtman navzdory teorii držel v rukou difrakční obrazec, který stačilo otočit o desetinu kruhu, aby se dokonale překryl. Když své výsledky zveřejnil, tak ho někteří kolegové dokonce označili za tmáře, který šíří bludy a měl by opustit vědeckou komunitu.

Podle profesora Martina Hofa z Heyrovského ústavu fyzikální chemie AV nepatří Shechtman mezi elitní vědce dokonce ani dnes. "Sbírá sice nějaké citace a publikace, ale scientometricky to není člověk, který je lepší než světový průměr," uvedl Hof pro Radiožurnál.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hof_Radiozurnal.mp3

Cenu pro izraelského vědce Hof ovšem chápe a myšlenku, se kterou byla udělena, sdílí. "Stále se snažíme pracovat rychleji, více a hledět dále. Důležité je ale také objevit něco nového, než jen produkovat více a více výsledků, které nakonec ani tolik neznamenají," myslí si vědec Heyrovského ústavu.

Uznání nakonec přišlo

Shechtman musel své výsledky nejdříve publikovat v časopisech pro laiky a teprve v roce 1984 se mu podařilo svůj výzkum obhájit na vědeckém poli a dostat se do odborných periodik.

Až po letech ústrků tak dokázal Shechtman prorazit a změnit základní definici krystalů. Ta nová zní: Krystal je jakákoli pevná látka, jejíž difrakční diagram je bodový.

Přehrát

00:00 / 00:00

O Nobelově ceně za chemii mluvil v Odpoledním Radiožurnálu redaktor Ondřej Bouda.

Podle Nobelovy komise Shechtmanův příběh ve vědě není ojedinělý a vědci by si měli častěji uvědomit, že některé základní pravdy mohou být jen domněnky a je potřeba mít neustále otevřenou mysl novým informacím.

Například nedávný objev neutrin rychlejších než světlo může do takové kategorie spadat.

Letošní Nobelova cena za chemii, se těší větší pozornosti než obvykle. Organizace spojených národů mimo jiné vyhlásila rok 2011 rokem chemie, na počest stého výročí udělení Nobelovy ceny Marii Curie-Skľodowské.

Naďa Bělovská, Ondřej Bouda, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme