Permafrost na Aljašce taje rychleji než dřív. Přesto ale mizí voda z krajiny, ztrácí se i jezera

Věčně zmrzlá půda neboli permafrost taje v polárních oblastech pod vlivem změny klimatu rychleji, než vědci předpokládali. Navíc se kvůli tomu ztrácí povrchová voda. Děje se to například na Aljašce. „Tání ledovců destabilizuje půdy a přispívá k erozi,“ vysvětluje polární bioložka Kateřina Kopalová, která studuje krajinu v odledněných polárních oblastech.

Anchorage Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Špicberky

„Když půda roztaje, může se může začít propadat, ,“ upozorňuje Jakub Žárský, který několik let zkoumá ledovce na Špicberkách (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Permafrost tvoří přes 80 procent povrchu Aljašky. Vědci se pokoušejí vytvořit její detailní a interaktivní mapu, ve které se odrazí změny v krajině vyvolané táním půdy. Článek o tom vyšel v časopise Nature.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak může zpomalování hlubokomořských proudů ovlivnit život v Antarktidě? Poslechněte si celou Laboratoř Martiny Maškové

Co se z tajícího permafrostu uvolní, je zatím otázka. Podle vědkyně už ale víme, že jde o velký zdroj uhlíku, který nateče do potoků a řek. Ovlivňuje to přírodu po celé trase, kudy toky procházejí, včetně oceánu.  

Studie podrobně vysvětluje osud vody po tání permafrostu. Ukazuje, jak různorodé jsou různé ledové vrstvy. Voda v podstatě mizí a tím zásadním způsobem ovlivňuje polární ekosystémy.

„Když půda roztaje, může se může začít propadat, mění se geometrie povrchu, ale i chování vody v krajině,“ upozorňuje Jakub Žárský, který několik let zkoumá ledovce na Špicberkách.

3:52

‚Doba ledová už nepřijde.‘ V atmosféře je tolik oxidu uhličitého, až se zřejmě rozhodilo kolísání klimatu

Číst článek

Se změnou klimatu v severních polárních oblastech také víc prší. „Déšť je efektivní způsob, jak aktivní vrstvě permafrostu dodávat teplo, aby se protávala do větších hloubek,“ říká vědec.

Ve středoevropské krajině jsou na vzestupu mokřady či remízky. Taková revitalizace krajiny ale v polárních oblastech není reálná. Běžně se stává, že jezero může i zmizet. 

Řadu jezer napájejí tající ledovce nebo sněžníky. Při nedostatku sněhu a ledu se jezera nemají čím plnit a začnou propouštět srážky.

„Odtaje ledový špunt, který drží dno,“ popisuje Kateřina Kopalová, která takovou změnu z roku na rok zažila v Antarktidě, v jižních Shetlandách. 

Další příčinou zániku jezer v polárních oblastech může být příliš velký výpar. „Když je větší, než přísun vody, jezero vyschne,“ dodává polární bioložka.

Přistání na sněhu

Tání permafrostu komplikuje život obyvatelům severních polárních oblastí. Tamní důležité řeky a jezera totiž často slouží k dopravě. A přibývají i další potíže v logistice. Jak ledovce mizí, vzdalují se od místních stanic. Pro vědce a jejich zásobovací letadla přitom mnohdy bývá přistání na sněhu jedinou možností.

Ledovce v třetině chráněných oblastí do roku 2050 zmizí, tvrdí UNESCO. Zbytek lze ale zachránit

Číst článek

„Ledovec je příliš daleko na to, abyste nosili 100 barelů dieselu z letadla na stanici,“ upozorňuje badatelka. Osady i vědecké stanice začínají mít kvůli tání permafrostu potíže získat pitnou vodu, rostou také náklady na chlazení domů.

„Když permafrost periodicky roztává během střídání léta a zimy, může to jít za hranice možností některých konstrukcí,“ říká Jakub Žárský. V osadě Longyerbyen zná lidi, kterým dům popraskal a museli se odstěhovat.

Situaci v Arktidě ilustruje i na dalších příkladech. Připomíná těžařskou oblast Pyramiden, kde původně bylo sovětské město pro 2,5 tisíce lidí. „Arktida není místo, kde by se moc dalo trénovat šetření energií,“ připouští vědec.

Tamní malá nádrž, která měla dodávat vodu osadě, se udržuje nákladným chladicím systémem, i když místních obyvatel od 80. let výrazně ubylo.

Tání permafrostu prospívá alespoň některým organismům, takzvaným primárním producentům, což jsou zvláště mikroorganismy. Můžou totiž osídlit oblasti, kam dříve nemohly.

„Rozsivky jsou rády, protože se jim najednou odkryje půda,“ říká polární bioložka Kateřina Kopalová, specialistka na život v oblastech, kde už led roztál.

Jak může zpomalování hlubokomořských proudů ovlivnit život v Antarktidě? Co dělá s Aljaškou tání věčně zmrzlé půdy? Čím přispívají arktické řeky oceánu?

Poslechněte si celou Laboratoř vědců a herců. Debatují polární biologové Kateřina Kopalová a Jakub Žárský, spoluúčinkuje herečka, zpěvačka a moderátorka Iva Pazderková.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme