Americká vláda dá miliony dolarů na obnovu stád bizonů. Zvířata se vrátí na území původních kmenů
Americké ministerstvo vnitra dá miliony dolarů na obnovu populace bizonů ve volné přírodě. V minulosti byla zvířata součástí životního stylu domorodců, nyní se mají vrátit na území obývaná původními kmeny. Na konci 19. století jich totiž na americkém kontinentu žilo jen několik stovek. Před příchodem bělošských osadníků se jich ale po prériích proháněla stáda o desítkách milionů kusů.
Než na pláně západního vnitrozemí Ameriky přišli osadníci z Evropy, prohánělo se tam přes 60 miliónů bizonů.
Vlk je v Krkonoších už zase doma. Jedna smečka se pohybuje na české straně hor, druhá na polské
Číst článek
Zvířata byla velmi důležitá pro život Indiánů - migrovali za nimi, lovili je, využívali je pro svou vlastní obživu, prakticky na nich byli závislí.
Běloši začali v 19. století hromadně lovit bizony, a to nejenom pro maso či kůži. Z kostí zvířat vyráběli hnojiva, dokonce stříleli bizony pro zábavu z jedoucích vlaků. Těla zvířat pak nechávali volně ležet v prériích, bez toho aniž by je nějak využili.
Smyslem tohoto jednání bylo zmenšit území indiánům, snížit možnosti jejich obživy, aby se pláně mohly využívat jako pastviny pro dobytek bílých osadníků.
V roce 1889 se počet bizonů pohyboval jenom kolem 1000 kusů, dnes jich v národních parcích i na územích kmenů původních obyvatel Ameriky žije více než 30 000.
Plán obnovy
Americká vláda chce obnovit soužití kmenů původních obyvatel s bizony tím, že domorodým kmenům dá na starost více stád bizonů.
V současnosti se 82 kmenů stará o 65 stád, které přibližně čítají 20 000 kusů bizonů. Stát, zastoupený ministerstvem vnitra, které má na starosti ochranu přírodního dědictví a otázky původních obyvatel, chová ve 12 státech zhruba 11 000 bizonů.
Členské země OSN vyjednaly podobu smlouvy o ochraně oceánů. Má pomoci zachovat biodiverzitu
Číst článek
Ministryně vnitra Deb Haalandová oznámila, že z fondu na zmírnění inflace vyčlenění 25 milionů dolarů, tedy přes půlmiliardy korun, na zvýšení stavů těchto zvířat.
Hlavní roli budou hrát indiánské kmeny. Ty už v minulosti dokázaly, že se o zvířata dokáží lépe starat, stáda bizonů z federálních pozemků se tak přesunou právě k nim.
Peníze budou dále sloužit na zakládání nových stád, zlepšení ekosystémů pastvin nebo navrácení původních rostlin na pláně. Originální zeleň má totiž hluboké kořeny, bizoni ji proto jednak nespasou úplně, jednak díky tomu rostliny lépe odolají prérijním požárům.
Bizoni se mají vrátit tam, kde odedávna žili, a k těm, se kterými vždy žili v symbióze. Projekt proto může trvat roky i desítky let.
Hrozba maltské horečky?
Domorodé kmeny a ochránci přírody rozhodnutí dát miliony dolarů na návrat bizonů do původního prostředí přivítali.
Slon je inteligenčně na úrovni čtyřletého dítěte a dokáže se leknout i maličkosti, popisuje chovatel
Číst článek
Ředitel mezikmenové rady pro bizony, která sídlí v Jižní Dakotě, Troy Heinert ze kmene Rosebud Siouxů ocenil kroky ministryně. Vnímá je jako uznání všeho, co už domorodé kmeny pro obnovu stavů bizonů udělaly.
Připomněl také propojení domorodců s bizony a řekl, že bizoni pro Indiány nejsou jen čísla nebo zboží. Svěření stád kmenům přirovnal k návratu členů rodiny na správné místo. Finanční podporu návratu bizonů do volné přírody ocenila také organizace Obránci divočiny.
Naopak nadšeni z projektu nejsou členové národního parlamentu ve státě Montana. Obávají se, že větší populace bizonů způsobí problémy farmářům a jejich chovům skotu.
V bizoních stádech se totiž vyskytuje choroba brucelóza - maltská horečka. Ta u krav způsobuje potraty, ale může být přenosná i na člověka.
Minulý týden proto parlament Montany ovládaný Republikány přijal rezoluci, která brání usídlení bizonů v jedné z přírodní rezervací na území státu.
