Uhlíková neutralita v roce 2050? ‚Česko nemá představu, jak cíl naplnit,‘ říká šéfka Hnutí Duha

Co se dá očekávat od v pondělí zahájené klimatické konference? Jaké ambice při snižování emisí by mělo mít Česko? Bude takzvaný Green Deal znamenat evropskou sebevraždu, jak o tom mluvil český premiér Andrej Babiš (ANO)? A debatuje se v Česku dostatečně o klimatické změně a opatřeních proti ní? Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu na otázky odpovídala ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková

Ředitelka Hnutí Duha Anna Kárníková | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas

Premiér Babiš v pondělí ve svém projevu na klimatické konferenci mluvil o tom, že Evropa, s devítiprocentním podílem na celosvětových emisích, nemůže zajistit dostatečnou změnu bez Číny nebo Spojených států. Tyto dvě země se na produkci skleníkových plynů podílejí čtyřikrát víc než celá Evropská unie. Nemá pravdu? Není klíčové, aby se zapojili tito velcí producenti?
Tito velcí producenti se musí zapojit a také se zapojují. Vnímám premiérův argument trochu jako alibistický, protože se bavíme o kolektivním podílu na tomto problému.

To, že Čína a Indie mají v současné době nejvyšší emise, neznamená, že my jsme těch emisí nevypustili dříve mnoho. V tuto chvíli si myslím, že vnímat to tak, aby tyto státy dělaly více, než dělají, není fér.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s ředitelkou Hnutí Duha Annou Kárníkovou

To znamená, že když slyšíme plány Číny, kde by uhlíková neutralita měla být v roce 2060 a v Indii v roce 2070, tak z vašeho pohledu to není důvod, aby Evropská unie přehodnotila ten svůj rok 2050?
Určitě není. Jednak si myslím, že jde o to, jak se kdo pohne a jak kdo vyhodnocuje náklady. My víme, že Čína je schopna jít ještě dál a měla by jít dál. Čínský závazek znamená, že by u nich vrcholil nárůst emisí v roce 2030, a víme, že pokud máme mít reálnou šanci na dosažení toho cíle Pařížské dohody, tak potřebujeme, aby se to stalo o pět let dříve. Experti na čínskou ekonomiku navíc ví, že je to dosažitelné.

Předpokládám, že v dalších letech uvidíme tlak na to, aby Čína emise snižovala. V případě Indie se experti shodují na tom, že závazek, který přednesli, je poměrně ambiciózní. 

Z čeho vlastně vychází ten rok 2050, se kterým přišla Evropská komise? Vychází to z nějakých propočtů?
Vychází to z emisních scénářů, které ukazují, že pokud chceme, aby se v druhé polovině století stabilizovala průměrná globální teplota, tak je potřeba dosáhnout té uhlíkové neutrality zhruba kolem roku 2050.

Bývalý viceguvernér České národní banky a kandidát senátu na člena Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v pondělí mluvil o tom, že o evropském cíli být v roce 2050 uhlíkově neutrální se nevedla dostatečná debata a že se nám to může vymstít. Souhlasíte s ním?
Na evropské úrovni se ta debata vede. Mně hodně chyběla debata v České republice. K cíli jsme přistoupili částečně výměnou za další příliv peněz, které by nám s tou proměnou měly pomoct. V tuhle chvíli ale Česká republika nemá žádnou představu, jak by evropský cíl měla naplnit.

Spolu s hnutím Greepeace jsme představili, jakým způsobem by se toho dalo dosáhnout. Uznáváme také, že je to velmi náročná trajektorie, ale ministerstva tuto debatu nevedla.

Tomáš Pancíř, vla Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme