Antarktidě chybí led o rozloze Argentiny. Nepřibývá tak, jak je v tomto období běžné

Zatímco severní polokouli sužují rekordní letní vedra, mnohem jižněji, v hloubi zimy, padá další děsivý klimatický rekord. Antarktický mořský led klesl na nebývale nízkou úroveň, napsal server CNN. V polovině července mořský led v Antarktidě zaostával o 2,6 milionu kilometru čtverečního pod průměrem z let 1981 až 2010. To je plocha téměř stejně velká jako Argentina.

Buenos Aires Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tučňák stojí na ledovci v přístavu Yankee na Antarktidě.

Nedostatek mořského ledu může mít také významný dopad na jeho volně žijící živočichy (ilustrační foto) | Foto: Alexandre Meneghini | Zdroj: Reuters

Antarktický mořský led se každoročně zmenšuje na nejnižší úroveň koncem února, kdy je na tomto kontinentu letní období. Během zimy pak opět narůstá.

Letos však vědci zaznamenali něco jiného. Mořský led se ani zdaleka nevrátil na očekávanou úroveň. Ve skutečnosti je na nejnižší úrovni pro toto roční období od začátku vedení záznamů před 45 lety.

Vědci oživili hlístice zamrzlé v permafrostu. 46 000 let byly ve stavu pozastaveného žití

Číst článek

Někteří vědci označují tento jev za mimořádný. Je podle nich tak vzácný, že je pravděpodobné, že se stane jen jednou za miliony let. Snaží se proto zjistit jeho příčinu.

Antarktida je odlehlý a komplikovaný kontinent. Na rozdíl od Arktidy, kde se mořský led v souvislosti se zrychlující se klimatickou krizí trvale snižuje, se mořský led v Antarktidě v posledních několika desetiletích pohybuje od rekordně vysokých hodnot po rekordně nízké.

To vědcům ztěžuje pochopení toho, jak reaguje na globální oteplování. Od roku 2016 však začali pozorovat strmý sestupný trend.

„Antarktický systém byl vždy velmi proměnlivý. Tato úroveň variability je však natolik extrémní, že se v posledních dvou letech, ale zejména v letošním roce, něco radikálně změnilo ve srovnání s posledními nejméně 45 lety,“ řekl glaciolog Ted Scambos z Coloradské univerzity v Boulderu.

Množství ovlivňuje i vítr

Úbytek mořského ledu ovlivňuje několik faktorů, včetně síly západních větrů v okolí Antarktidy, které jsou spojovány s nárůstem znečištění způsobeného oteplováním planety, uvedl Scambos.

Nejteplejší měsíc za 120 000 let? Červencové teploty znamenají éru globálního varu, varoval šéf OSN

Číst článek

„Součástí úvah, jak to vysvětlit, je také vyšší teplota oceánu severně od hranice Antarktického oceánu, která se mísí s vodou, jež je obvykle poněkud izolovaná od zbytku světových oceánů,“ řekl Scambos.

Bezprecedentní průběh této zimy může naznačovat dlouhodobou změnu pro izolovaný kontinent, řekl Scambos. „Je více než pravděpodobné, že se antarktický systém neobnoví tak, jako tomu bylo řekněme před 15 lety, po velmi dlouhou dobu do budoucna, a možná nikdy,“ dodal.

Jiní jsou opatrnější. „Je to velká odchylka od průměru, ale víme, že antarktický mořský led vykazuje velkou meziroční variabilitu,“ řekla Julienne Stroeveová, vedoucí vědecká pracovnice NSIDC. „Je příliš brzy na to, abychom mohli říci, zda je to nový normál, nebo ne,“ dodala.

Vliv na zvýšení hladiny moří

Mořský led hraje zásadní roli. Nemá sice přímý vliv na zvyšování hladiny moří, protože již plave v oceánu, ale má nepřímé účinky. Jeho mizením zůstávají pobřežní ledové kry a ledovce vystaveny vlnám a teplým oceánským vodám, takže jsou náchylnější k tání a odlamování.

Nedostatek mořského ledu může mít také významný dopad na jeho volně žijící živočichy, včetně krilu, kterým se živí mnoho velryb v regionu, tučňáků a tuleňů, kteří jsou na mořském ledu závislí při krmení a odpočinku.

Stovky mrtvých tučňáků vyplavuje oceán v Urugayi. Ochranáři to připisují nadměrnému rybolovu

Číst článek

Obecněji řečeno, mořský led v Antarktidě přispívá k regulaci teploty na planetě, což znamená, že jeho zmizení by mohlo mít kaskádovité účinky daleko za hranicemi kontinentu.

Odráží totiž přicházející sluneční energii zpět do vesmíru, a když roztaje, odhalí tmavší vody oceánů pod ním, které sluneční energii pohlcují.

V některých částech Antarktidy se už delší dobu projevují znepokojivé změny. Antarktický poloostrov, vřetenovitý řetěz ledových hor, který se vypíná ze západní strany kontinentu, je jedním z nejrychleji se oteplujících míst na jižní polokouli.

V loňském roce vědci uvedli, že obrovský ledovec Thwaites, známý také jako „ledovec soudného dne“ – se v důsledku oteplování planety „drží zuby nehty“.

Vědci odhadli, že pokud by se ledovec Thwaites zcela zhroutil, globální hladina moří by se mohla zvýšit přibližně o tři metry, což by zničilo pobřežní komunity po celém světě.

Rekordně nízká úroveň mořského ledu v letošní zimě je velmi alarmujícím signálem, uvedl Scambos.

„V roce 2016 zaznamenala Antarktida první velký pokles mořského ledu. Od roku 2016 zůstává nízký a nyní se propadl na dno. Něco zásadního v obrovské části planety se najednou chová jinak, než jsme viděli za posledních 45 let,“ dodal.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme