Šestá největší ledová kra v historii se dala do pohybu, A-68 je větší než Moravskoslezský kraj

Když se loni v červenci od antarktického šelfového ledovce Larsen-C odtrhla kra A-68, strhla na sebe pozornost celého světa. Kus ledu o rozloze skoro šest tisíc kilometrů čtverečních je totiž šestou největší zaznamenanou krou v historii měření. Skoro rok byla gigantická ledová plocha v klidu a jen velice pomalu se vzdalovala od mateřského ledového příkrovu. Před několika týdny se ale začala hýbat a možná se vydala na svou poslední cestu.

Antarktida Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přehrát

00:00 / 00:00

Příspěvek Matěje Štýse o kře A-68

Nenadálý pohyb podle vedoucího českého antarktického programu Daniela Nývlta z Masarykovy univerzity odborníky překvapil.

„Vědci, kteří to komentovali v loňském roce, říkali, že může trvat několik let, než se dá do pohybu, protože Jižní oceán v prostoru Weddellova moře bývá dosti dlouze pokrytý mořským zámrzem,“ řekl Radiožurnálu.

Nečekané je hlavně to, že se kra do pohybu nedala během antarktického léta, kdy teploty stoupají a led v moři taje, ale během vrcholné zimy.

Teplota v Antarktidě na konci srpna padala k minus 80 stupňům Celsia a atakovala historická minima.

Kra A-68 se začala točit proti směru hodinových ručiček a v pohybu bude kvůli ohromné váze nejspíš pokračovat. Proč se to stalo, vědci zatím neví.

„Vysvětlení je dost těžké, protože v téhle části Antarktidy v zimě nikdo není. Nejsou tam žádné stanice a vzhledem k tomu, že je to polární noc, kdy tomuhle pohybu od července do začátku září dochází, nemůžeme využít ani satelitní senzory,“ doplňuje Nývlt. Nejpravděpodobnější podle něj je velká bouře, která masou ledu mohla pohnout.

Kra teď buď znovu zakotví poblíž mateřského šelfového ledovce Larsen-C, kde bude dlouhé roky postupně tát, anebo se bude dál vzdalovat a nakonec se rozpadne v Jižním oceánu.

Satelitní snímek oblasti s krou A-68 v srpnu 2017. | Foto: Jesse Allen, Kathryn Hansen, LANCE | Zdroj: NASA Earth Observatory

Negativní vliv to bude mít na ledovec Larsen-C. „Nemyslím si, že by v dohledné době došlo k úplnému rozpadu toho šelfového ledovce Larsen-C, ale pokud pokud současný nárůst teploty atmosféry i teploty moře v Jižním oceánu pokračovat, tak v horizontu 30 až 50 let bych si touhle prognózou už tak jistý nebyl,“ dodává Nývlt.

Lidstvo ani tak velké množství ledu, které je v kře A-68 neohrozí. Stále vzrůstající teploty by ale v dlouhodobém horizontu hladiny oceánů zvednou mohly.

Matěj Štýs Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme