Antarktida je dnes mnohem přístupnější. O tom, co tam kdo bude dělat, rozhodují i Češi

Dokument uzavřený během studené války dodnes zaručuje, že státy budou kontinent využívat k mírovým účelům a spolupracovat na vědeckém výzkumu. Antarktida je velkou laboratoří mimo jiné pro vědce, kteří zkoumají změnu klimatu ve vodě i na souši. Na tom se řadu let aktivně podílejí i čeští polárníci a Česko díky tomu patří mezi země, které o Antarktidě můžou rozhodovat.

Antarktida Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jezero Fryxell, Antarktida | Foto: public domain, Joe Mastroianni, National Science Foundation

Po druhé světové válce se v Antarktidě a na blízkých ostrovech odehrála řada vojenských operací. Došlo také k několika incidentům a sporům mezi státy, které si vznášely územní nároky. Aby předešly hrozícím konfliktům, dohodla se na konci 50. let skupina dvanácti států zahrnujících USA a Sovětský svaz na uzavření Smlouvy o Antarktidě.

Stručný dokument rozdělený do čtrnácti článků mimo jiné stanovuje, že Antarktida bude využita výhradně pro mírové účely. Státy tak nesmí na kontinentu budovat vojenské základny a provádět jakékoli vojenské akce včetně zkoušek jaderných zbraní. Armáda se ale může podílet na vědeckém výzkumu, na němž mají země podle smlouvy spolupracovat.

Největší ledovec na světě. Od Antarktidy se oddělila kra velká jako Pardubický kraj, dostala jméno A-76

Číst článek

Dokument také zakazuje ukládání jaderného odpadu a pozastavuje územní nároky jednotlivých zemí. Smlouva vstoupila v platnost 23. června 1961. Československo se připojilo rok na to. Na smlouvu postupně na navázala série dalších dokumentů, které se týkají například ochrany životního prostředí na souši i v moři.

V současnosti Antarktický smluvní systém zahrnuje více než padesát zemí. Spolurozhodovat o výstavbě nových stanic, různých pravidlech a dalších otázkách ovšem můžou pouze státy, které tam vyvíjejí podstatnou vědeckou a výzkumnou činnost. Česko do této užší skupiny zemí s hlasovacím právem patří od 1. dubna 2014, kdy se stalo konzultativní stranou, jak připomíná Pavel Kapler z Masarykovy univerzity, který je manažerem Českého výzkumného antarktického programu.

„Je jenom děvetadvacet zemí s hlasovacím právem, které můžou rozhodovat o tom, zda v Antarktidě bude, nebo nebude regulován rybolov, zda se tam budou, nebo nebudou využívat nerostné zdroje, zda tam budou, nebo nebudou smět turisté apod. A Česká republika je nejmladší zemí s tímto hlasovacím právem. To znamená, že vstoupila do naprosto elitního světového klubu,“ vysvětluje Kapler, který se zúčastnil celkem devíti českých antarktických expedic. V současnosti podle něj smluvní země řeší například regulaci bezpilotních letounů.

Čeští vědci zjistili, že plasty v Antarktidě stárnou pomaleji než v Brně

Číst článek

„Přibývá turistů, kteří míří do Antarktidy a většina z nich má drony, které začínají obtěžovat kolonie zvířat. Je proto třeba sáhnout k nějakým regulacím… Hodně se také řeší modernizace vědeckých stanic a používání nejlepších dostupných technologií pro omezení vlivu na životní prostředí… Další zajímavé téma je zakládání nových stanic. Letos se třeba projednává založení stanice pro turecký antarktický vědecký program.“

Čeští polárníci teď mají hlavní základnu na Mendelově polární stanici na pobřeží ostrova Jamese Rosse, kterou otevřeli v roce 2007. Také připravují přestavbu stanice CZ*ECO Nelson na Nelsonově ostrově. Zatím jsou ve fázi plánování a shánění financí, které má na starosti Český antarktický nadační fond.

Snažíme se, aby Antarktida byla co nejméně dotčená turismem, říká vedoucího českého výzkumu Nývlt

Číst článek

„Ve spolupráci s Vysokým učením technickým v Brně pracujeme na novém pojetí moderní stavby. Měla by být přehlídkou toho nejlepšího, co dostupné technologie a především české technologie budou nabízet, tak aby provoz této infrastruktury byl co možná nejmenší zátěží pro životní prostředí… Výsledný návrh potom musí projít Antarktickým smluvním systémem, zejména Komisí pro ochranu životního prostředí (CEP). Všechny smluvní strany se k našemu návrhu musejí vyjádřit. I kdybychom už měli celý návrh připravený v ‚mašličkách‘, tak to bude trvat nejméně dva nebo tři roky než dostaneme souhlas.“

Vysvětluje Pavel Kapler s tím, že antarktický výzkum českých badatelů zaštítěný Masarykovou univerzitou se soustřeďuje především na vliv klimatické změny na jednotlivé ekosystémy Antarktidy s využitím dlouhodobých měření klimatických nebo meteorologických prvků.

„Změna klimatu se kromě oteplování, které pozorujeme, projevuje také na dílčích systémech. Jde o úbytek ledovců, rozrůstání se nižších rostlin jako mechy a lišejníky, které v Antarktidě jsou. Také se zabýváme táním permafrostu – dlouhodobě zmrzlé půdy. Na geologické vědy je navázaná i paleontologie… V letošním roce očekáváme příjezd nákladu, který právě bude obsahovat cenné paleontologické vzorky, které Česká geologická služba ve spolupráci s naším programem v Antarktidě nalezla, a dopravuje je na naše území... Ale máme i úspěšný mikrobiologický výzkumný program zaměřený na hledání nových mikroorganismů. Také s námi v minulosti spolupracovali ornitologové a ichtyologové, to znamená odborníci na ptactvo a ryby. Těch vědeckých disciplín už máme zapojených více než třicet.“

Proč je letos chladno? Sešla se La Niña, nízká sluneční aktivita a tání ledu, vysvětluje meteorolog

Číst článek

Antarktický smluvní systém začal fungovat před šedesáti lety. Od té doby prošel jistými změnami, nabral nové členy a občas ho provázely napjaté situace. Jak připomíná australský odborník na mezinárodní právo Donald Rothwel z Australské národní univerzity v článku na serveru The Conversation, situace se od té dob studené války hodně změnila. O oblast má zájem rostoucí počet zemí a situace je dnes v mnoha ohledech jiná než na konci 50. let minulého století nejen geopoliticky.

„Antarktida je dnes mnohem přístupnější, částečně díky technologii, ale také změně klimatu. Na kontinentu má teď své zájmy více zemí než původních dvanáct států. Některé globální zdroje se stávají vzácnými, zejména ropa. To nevyhnutelně povede k tomu, že někdy v budoucnu bude věnována zvýšená pozornost potenciálu antarktických zdrojů. Žádosti o přezkoumání zákazu těžby v Antarktidě se zdají být nevyhnutelné,“ podotýká Rothwel, který si také všímá sílící role Číny, která teď v Antarktidě plánuje výstavbu páté výzkumné stanice.

Klíčové podle něj bude, jak velkou pozornost členské země vynaloží na kontrolu dodržování smluv. Podle Pavla Kaplera by přitom mělo jít o zájem všech s ohledem na globální význam pátého největšího kontinentu.

Překvapivý objev v kilometrové hloubce. Vědci náhodou našli pod antarktickým ledem život

Číst článek

„Antarktický smluvní systém nemá žádnou výpovědní lhůtu. Dohoda je podepsána na dobu neurčitou. To je její slabina, protože si nějaký stát může usmyslet, že už smlouvy respektovat nebude a prostě vystoupí. Ten systém je opravdu velmi křehký a je založený na dobrovolném následování jednotlivých principů. Ale na druhou stranu jsou tyto principy dobře postavené."

Proto věříme, že právě díky soudržnosti vědeckých programů bude možné tlačit na jednotlivé vlády, aby zůstal zachován. Antarktida by měla být nadále věnovaná vědě a míru, jak stojí v preambuli Smlouvy o Antarktidě. Je to velké území s velikým vlivem pro stabilizaci klimatu celé planety. Pokud nebude chráněným místem, tak my jako lidstvo tady velmi rychle skončíme.“

Pro budoucnost Antarktidy ovšem je klíčové zejména plnění klimatických dohod, které mají omezit emise skleníkových plynů a s tím související oteplování. To považuje Pavel Kapler z hlediska Antarktidy za největší výzvu.

Biden chce na summitu odstartovat boj proti klimatické krizi. Aktivisté mu doručili varovné hodiny

Číst článek

„Antarktidu potřebujeme zachovat chladnou a bílou. Bez bílé barvy a rozlohy všech ledovců by přestala plnit funkci chladiče, který během jižního léta odráží příchozí energii ze Slunce pryč z naší planety. A jakmile přijde naše planeta o tento chladič, tak už se s velkou pravděpodobností nebudeme mít o čem bavit… Všechny spory o území, která budou teoreticky obyvatelná po oteplení a odtátí ledu, jsou mnohem méně důležité. Teď je především nezbytné ochránit klima planety Země,“ dodává Kapler.    

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme