Argentina jako první země na světě schválila geneticky modifikovou pšenici. Ekologové to kritizují

Argentina jako první země na světě schválila výsadbu a pěstování geneticky modifikované pšenice. Píše o tom agentura Reuters. Nová odrůda pšenice HB4 ale nebude používána do té doby, než ji schválí také Brazílie. Schválení geneticky modifikované pšenice kritizuje část ekologů a zemědělců.

Buenos Aires Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle argentinského tisku uvažují o povolení dovozu a pěstování geneticky modifikované pšenice také Spojené státy a jiné země v Latinské Americe | Foto: Hans Hillewaert | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY-SA 4.0

Podle zastánců je geneticky modifikovaná odrůda pšenice odolnější vůči suchu a umožní zemědělcům zvýšit výnos na hektar až o pětinu. Odrůdu vyvinula argentinská společnost Bioceres společně s francouzskou Florimond Desprez.

Čeští vědci vyšlechtili geneticky upravenou slepici, která odolává ptačímu viru. Pojmenovali ji Zora

Číst článek

Argentinský ministr vědy a inovací Roberto Salvarezza podle Reuters uvedl, že výzkumy ukázaly, že rizika pěstování geneticky modifikované pšenice „se významné neliší od pěstování konvenční plodiny“.

Krok argentinské vlády kritizovaly některé skupiny ekologů, podle kterých není dostatečně probádán dopad geneticky modifikovaných rostlin na lidské zdraví a na životní prostředí. Část argentinských zemědělských svazů se také obává, že schválení může snížit mezinárodní reputaci Argentiny, která většinu své produkce pšenice vyváží.

„Argentina tím může ztratit zahraniční trhy,“ varovala Komora argentinských vývozců obilnin. Zemědělci se také obávají, že nová odrůda může kontaminovat pole s tradiční pšenicí.

Podle argentinského tisku uvažují o povolení dovozu a pěstování geneticky modifikované pšenice nejen Brazílie, kam směřuje téměř polovina argentinského exportu pšenice, ale také Spojené státy a jiné země v Latinské Americe.

Upadající zájem

Čínský soud poslal do vězení tři vědce, kteří geneticky experimentovali s embryem

Číst článek

O využívání geneticky modifikovaných zemědělských rostlin se vedou rozsáhlé spory. Zastánci tvrdí, že tento druh šlechtění umožňuje získat odolnější rostliny a zvýšit výnos na hektar. Odpůrci argumentují, že nové druhy rostlin představují nepřirozené a nevyzpytatelné organismy, které mohou být nebezpečné pro lidské zdraví nebo životní prostředí.

V Evropské Unii je povoleno pěstovat pouze geneticky modifikovanou kukuřici. Zájem o její pěstování v posledních letech ale upadá. Podle českého ministerstva zemědělství v roce 2019 nepěstoval GM kukuřici ani jeden subjekt.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme