V Arktidě rostou stále vyšší rostliny. Stěhují se tam za ‚teplem‘

Do stále teplejší Arktidy se stěhují vyšší rostliny. Po třicetiletém výzkumu věnovaném vzrůstu rostlin v nehostinném prostředí k tomu došla mezinárodní vědecká skupina, jež své poznatky zveřejnila v odborném časopise Nature.

Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto. | Foto: fietzfotos | Zdroj: pixabay.com | CC0 Creative Commons

Měření se provádělo na Aljašce, v Kanadě, na Islandu, ve Skandinávii a v Rusku.

Oblast nejsilnějšího ledu v Arktidě poprvé v historii taje, hrozí jí nenávratné škody

Číst článek

Jedna z autorek studie - Isla Myersová-Smithová z univerzity v Edinburghu - počítá s tím, že arktická flora, jež nyní dorůstá do výšky řádově centimetrů, může svůj vzrůst do konce století zdvojnásobit.

„Nejeví se to jako dramatické navýšení, ale když to přirovnáte k ekosystému v okolí svého domu, jako je například blízký les, a představíte-li si, že se jeho vzrůst znásobí dvakrát, je to dramatická změna,“ řekla vědkyně.

Na dálném severu stejně jako ve vysokých polohách Alp se rostlinám moc nedaří a krátké vegetační období vylučuje prosperitu stromů. V tundře proto přežívají malé druhy držící se při zemi.

Jenomže i Arktida se rychle mění, v několika minulých desetiletích se tato oblast zahřívala nejrychlejším tempem na planetě. Rostliny, jež tam rostly dosud, moc snadno svůj vzrůst nemění, avšak pronikají tam druhy, které se v této oblasti nikdy ve velkém množství nevyskytovaly.

Na pozemku vyčleněném pro výzkum ve Švédsku a na Islandu se například objevila travina tomka vonná, běžně se vyskytující v evropských nížinách, kde dorůstá do výšky 15 až 50 centimetrů.

Studie: Antarktida taje rychleji než před pěti roky. Za čtvrt století zmizely tři biliony tun ledu

Číst článek

A proč na výšce porostu záleží? Protože to může ovlivnit celý ekosystém. Vyšší rostliny kolem sebe zachytí více sněhu, který odizoluje zemi od velmi chladného vzduchu a zabrání jejímu hlubokému promrznutí.

Půda pak v létě snadněji roztaje a do atmosféry uvolní uhlík, což přispěje k dalšímu oteplení. Téhož efektu se docílí tím, že kvůli rostlinám, které svou horní část udrží nad sněhem, bude povrch tmavší a ekosystém tak zachytí více slunečního tepla.

„Přes přetrvávající nejistotu se zdá, že vyšší porost v tundře může podpořit klimatické změny v Arktidě a na celé planetě,“ sdělila další z autorů studie Anne Bjorkmanová ze Senckenbergova centra pro výzkum biodiverzity a klimatu.

Na rozsáhlém výzkumu se podílelo 180 vědců, porovnávali údaje ze 60 000 pozorovacích stanovišť v Arktidě, Alpách a Skalistých horách. Vědci se na stanice budou stále vracet a provádět další měření - dokumentují nejenom výšku porostu, ale i velikost a složení listů nebo rozměry semen.

„Jedním z našich cílů je výsledky zpřístupnit, aby si vědci po nás mohli položit otázky, o nichž my dnes ještě nevíme,“ řekla Myersová-Smithová.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme