Bobři se vracejí na Vysočinu, v Jaroměřicích nad Rokytnou svými hrázemi vyplavují zahrady i pole
Jaroměřice nad Rokytnou chce zlepšit soužití místních obyvatel a bobrů. V důsledku staveb bobřích hrází dochází například k zatopení zahrádek, stromy, které zvířata „pokácí“ pak můžou ohrozit lidi nebo jejich majetek. Radnice se snaží o citlivá opatření, ochránci přírody pak ujišťují, že bobři nejsou přemnožení, jen se po dvou stech letech vrátili do míst, která se dramaticky proměnila, a jejich životní prostor se výrazně zmenšil.
Bobr je náš původní druh, který obýval na Vysočině většinu vodních toků. V polovině 17. století byl vyhuben a teď se do tamní krajiny opět pomalu vrací.
Bobr dokáže zajistit to, za co vynakládáme miliony korun – zadržet vodu v krajině
Na Štěpánovickém a Příložanském potoce u Jaroměřic nad Rokytnou se bobři usadili už před několika lety. Poslední dobou je ale lidé v okolí začínají vidět jako problém.
Jejich hráze a popadané stromy ohrožují lidi v zahrádkářských koloniích i úrodu na polích. Ke slovu tam proto přichází snižování bobřích hrází i speciální pletivo kolem stromů.
„Museli jsme snižovat hráze, protože nám voda zasahuje do zahrádek. Ale musíme to dělat citlivě, abychom bobrům nechali aspoň osmdesát centimetrů prostoru, aby se cítili bezpečně, a doufáme, že na to nezareagují špatně a přijmou to,“ popisuje Lucie Dohnalová z obecního úřadu opatření, která museli udělat lidé v Jaroměřicích nad Rokytnou.
Prchnout před horkem do Skandinávie? Není tam půda na obilí, neuživíme se, říká klimatolog
Číst článek
Bobři se v Česku přes 200 let nevyskytovali a začali se na naše území vracet až v osmdesátých letech minulého století.
„Přišel z povodí Moravy, řekami Jihlava a Svratka. Dnes už obývá velkou část Vysočiny s výjimkou některých oblastí na Pelhřimovsku,“ říká krajský ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky Václav Hlaváč.
Bobr na Vysočině přemnožený není, dodává. „Dostává se ale do rozporu s představami lidí o využívání vodních toků. Především tam, kde pozemky jsou intenzivně využívané až na samý kraj toků. Bobr kácí stromy, staví hráze a potom se zaplavují pozemky. Vzniká tak dojem, že je přemnožený, ale bobr se jen vrací do těch původních míst a narazil na krajinu, která je výrazně jiná, člověkem pozměněná,“ pokračuje Václav Haváč.
