Český botanik mezi elitou. Filip Kolář získal grant 50 milionů korun na výzkum genetiky rostlin

Český botanik Filip Kolář se stal jedním z více než čtyř stovek mladých evropských vědců, kteří podle úterního oznámení získali granty v rámci programu Evropské výzkumné rady. EU podpoří jeho výzkum znásobování genetické informace u rostlin, který může mít praktický význam i pro pěstitele zemědělských plodin. Kolářovu projektu nazvanému Double Adapt přidělila rada téměř dva miliony eur, tedy asi 50 milionů, korun na pětiletou práci.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čtyřiatřicetiletý vědec z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy uspěl s projektem, který bude u rostlin zkoumat evoluční význam zdvojení genomu, tedy počtu chromozomových sad. | Foto: Wišniewski Luboš/Forum | Zdroj: ČTK

Čtyřiatřicetiletý vědec z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy uspěl s projektem, který bude u rostlin zkoumat evoluční význam zdvojení genomu, tedy počtu chromozomových sad.

Dvojnásobný či vyšší počet chromozomů označovaný jako polyploidní genom má velká část zemědělských plodin, například brambory, pšenice či rýže. Lidé však dosud neznají všechny okolnosti, které jsou s množením genomu spojené.

Historik Frankl získal na projekt o uprchlících prestižní grant. Pojí se s ním i téměř 52 milionů korun

Číst článek

„Nevíme, jak na tento způsob množení reagují celé populace,“ řekl Kolář, podle něhož by výzkum mohl přispět k rozšíření znalostí o přirozených evolučních procesech ve zmíněných i dalších plodinách. Význam by to mohlo mít i pro zemědělskou praxi.

„Člověk si kdysi polyploidizaci nevědomky ochočil k tomu, aby získal další pro sebe využitelné rostliny,“ konstatoval Kolář s tím, že lidské vědomosti o vícenásobném genomu od počátků zemědělství příliš nepokročily.

Vědci se totiž kvůli složitosti genomů polyploidních rostlin jejich zkoumání spíše vyhýbají, což chce mladý Čech změnit.

Po dobu pětiletého projektu proto bude srovnávat vzorky vícegenomových rostlin z volné přírody a vzorky uměle namnožené v laboratorních podmínkách. K jejich získávání bude Kolářův tým používat alkaloid kolchicin obsažený v ocúnech, který zastavuje buněčné dělení a stimuluje umělé množení genomu.

„Záměrně jsem do studie vybral ty druhy, které mají malý genom a všechny se v různém stupni ploidie vyskytují v regionu střední Evropy. Představují tak srovnatelné přírodní laboratoře umožňující nám zkoumat důsledky této mutace v přirozených podmínkách,“ popsal Kolář.

Řeřišničník písečný je jediným zástupcem předního rostlinného modelového rodu, který se ve volné přírodě vyskytuje běžně jako diploid i polyploid. Představuje tak unikátní „přírodní laboratoř“ umožňující studovat důsledky polyploidie přímo v přirozených populacích. | Zdroj: ČTK

Podpora výjimečných vědců

Vedle jeho projektu získalo granty Evropské výzkumné rady (ERC) dalších více než 400 vědců a týmů z 51 nejen evropských zemí, nejvíce z Německa, Británie a Nizozemska. Rozdělí si mezi sebe příspěvky v celkové výši 621 milionů eur, v přepočtu přes 16 miliard korun.

„Je zásadní, aby Evropská unie pro svůj budoucí úspěšný rozvoj nadále přitahovala a podporovala výjimečné vědce z celého světa. My v ERC jsme hrdí, že k tomu můžeme přispět podporou některých smělých a tvůrčích vědeckých talentů,“ uvedl v tiskovém prohlášení prezident Evropské výzkumné rady Jean-Pierre Bourguignon, podle něhož je letošní počet zemí od začátku udělování grantů pro mladé vědce vůbec nejvyšším.

Podle odhadů Evropské výzkumné rady by letošní granty mohly přispět k vytvoření až 2500 pracovních míst v nově vzniklých vědeckých týmech.

Kolářův terénní pokus v rakouském alpském městečku Hohenwart | Zdroj: ČTK

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme