Češi jsou evropští přeborníci v recyklaci umělohmotných obalů, vytřídí jich víc než polovinu

  • iROZHLAS.cz zpracoval aktuální data z analýzy PlasticEurope.
  • Pouze dvě evropské země – Česko a Německo – recyklovaly v roce 2016 víc než polovinu plastových obalů.
  • Češi jsou na tom v recyklaci plastů například lépe než Nizozemci nebo Švédi.

Data Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Recyklace plastů v EU, Norsku a Švýcarsku v roce 2016 | Foto: Repro: Český rozhlas | Zdroj: PlasticsEurope, Conversio Market & Strategy GmbH

V celé Evropské unii, Norsku a Švýcarsku je přitom podíl recyklovaných plastových obalů 40,8 %. Vyplývá to z aktuální zprávy sdružení výrobců umělých hmot PlasticsEurope. Podle ní Česká republika v roce 2016, ze kdy jsou poslední dostupná data, předstihla v míře recyklace plastových obalů i Německo, Nizozemsko, Švédsko a Irsko.

V Evropě se ze 16,7 milionu tun vytříděných plastových obalů recyklovaly více než dvě pětiny. O něco méně, přesně 38,8 % plastových obalů skončilo ve spalovnách a zbývající jedna pětina na skládkách.

Že Češi patři v třídění odpadu mezi evropské premianty, potvrzují také loňská data Eurostatu.

Pokud se nepočítají jen plastové obaly, ale veškeré plasty, předstihne Českou republiku v míře recyklace Norsko, Švédsko i Německo. Zelenou barvou je v následujícím grafu vyznačen podíl recyklovaných plastů, modrou podíl těch, které shořely ve spalovnách a červenou ty, které skončily na skládkách.

Kolik plastů recyklují, spalují ve spalovnách a ukládají na skládkách? | Foto: Repro: Český rozhlas | Zdroj: EuropePlastics, Conversio Market & Strategy GmbH

Na světě se za rok vyrobí stovky milionů tun plastů. Umělé hmoty mohou přispět k menšímu znečišťování vzduchu – vyrábějí se z nich například účinnější izolace, které vedou k úspoře paliv při vytápění nebo lehčí obalové materiály, jež zase šetří pohonné hmoty při dopravě zboží.

Na druhou stranu se ale použité plasty samy o sobě stávají vážným zdrojem znečištění zejména světových oceánů. Organizace spojených národů odhadla již v roce 2006, že na každou čtvereční míli světových oceánů připadá 46 tisíc plovoucích kusů plastu. Největší část z nich přitom tvoří obaly.

Jednotlivé plastové lahve, kelímky či igelitové pytlíky se postupem času rozpadají na mikročástice, které jsou pro mořské živočichy často nerozlišitelné od jejich potravy. Podle odhadu OSN zabijí tyto minaturní kousky umělých hmot ročně na milion ptáků a 100 tisíc mořských savců.

Zhruba polovinu světové produkce plastů obstarává Asie, necelou třetinu Čína. Evropa jako celek vyrábí téměř pětinu všech umělých hmot.

pek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme