Česká zemědělská univerzita patří k nejekologičtějším na světě. Pomohl jí i mokřad

Česká zemědělská univerzita v Praze má svůj vlastní mokřad. I díky němu se škola umístila na 46. místě v prestižním světovém žebříčku UI Green Metric World University Rankings 2018. Ten vyhodnocuje, jak jsou areály univerzit ohleduplné k životnímu prostředí. V českém srovnání dopadla vůbec nejlépe. Hodnoceno bylo více než 700 škol po celém světě. A právě v sobotu slaví mokřady také svůj mezinárodní den.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mokřad v areálu České zemědělské univerzity | Zdroj: Česká zemědělská univerzita

„Shromažďuje přebytečné dešťové vody, které se sbírají ze střech tohoto objektu,“ popisuje pro Radiožurnál Vladimír Zdražil z Katedry aplikované ekologie České zemědělské univerzity v Praze.

Přehrát

00:00 / 00:00

Česká zemědělská univerzita patří k nejekologičtějším na světě. Má i vlastní mokřad. Natáčel Ondřej Ševčík

Mokřadu obvykle vévodí spousta nejrůznějších travin. „Tento mokřad má dvě části. Mělké, litorální pásmo, které simuluje pobřežní vegetaci, jako když jdeme okolo rybníku. Potom je tady hlubší pásmo, které má hloubku kolem 1 až 1,5 metru, ve kterém simulujeme hloubku našich rybníků,“ vysvětluje Zdražil.

Zdejší vědci zkoumají zejména filtrační schopnosti mokřadů.

Čištění vod ale není jedinou výhodou takových mokřadů. „Jednak je to rezervoár vody, místo které nám pomáhá jak v případě povodní, tak v případě sucha, protože dokáže zadržet hodně vody a pak zase uvolňovat. A jednak je to místo s velmi bohatou druhovou rozmanitostí. Typické jsou například některé druhy orchidejí, prstnatce, vstavače nebo upolíny,“ vyjmenovává Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody.

Až o osm stupňů chladněji

Na rozdíl od regulace řek a systematického odvodňování z minulých let už v Česku mokřady nemizí takovým tempem, stále jich ale mírně ubývá.

„Projevilo se to v loňském roce v souvislosti se suchým létem, že spousta míst vyschla. Prameny jsou slabší, takže jsou náchylnější na takovéto výkyvy. Mokřady sice nezanikají definitivně, ale jsou třeba bez vody nebo vysychají, což je v současné době jeden z největších problémů,“ doplňuje Moravec.

Mokřad v areálu České zemědělské univerzity | Zdroj: Česká zemědělská univerzita

A rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička dodává, že i to byl jeden z důvodů, proč se rozhodli zbudovat tento mokřad, který přispěl k tomu, že tamní kampus byl oceněn jako jeden z nejekologičtějších na světě v žebříčku UI Green Metric World University Rankings 2018.

České zemědělské univerzitě patřilo 46. místo. Daleko za ní byla královéhradecké univerzita, která získala 350. místo. A následovala pardubická univerzita na 466 místě. Celkem bylo hodnoceno na 719 škol z celého světa.

„S nadsázkou řeknu, že loňské léto bylo v tomto ohledu trochu inspirativní. Mít mokřad v takto zastavěném kampusu je něco nového. Skutečně se využívá na dočišťování dešťových vod, které dále využíváme v našem areálu, současně ale slouží k výuce a výzkumu,“ doplňuje Zdražil.

Množství vegetace navíc z mokřadů vypařuje velké množství vody, což má vliv na okolní mikroklima. „Teplota tady je o zhruba pět až osm stupňů nižší než na plochách, které jsou vedle. Ta změna je výrazná,“ uzavírá Zdražil.

Mokřad v areálu České zemědělské univerzity | Zdroj: Česká zemědělská univerzita

Ondřej Ševčík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme