Záhřeb sužují agresivní vrány. Útočí na lidi i na zvířata, město chce nasadit dravce

Chorvatské hlavní město je v obležení agresivních vran, které napadají lidi i jejich domácí miláčky, upozornil na svém webu deník Jutarnji list. Odhaduje se, že Záhřeb sužuje kolem 23 000 vran.

Záhřeb Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

"Zatím jsme zaznamenali dva útoky na lidi a ohrožené jsou i děti, protože hnízda vran jsou také u mateřské školy." | Foto: BIJULAL M.D / Alamy | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Nadměrnou přítomností těchto krkavcovitých ptáků trpí zejména městská část Siget, kde kromě vícera napadení psů už zaznamenali i dva útoky na lidi. Vedle toho představuje pro Sigeťany každodenní problém neutichající krákání, kvůli němuž nemohou spát, a odpadky, jež jsou neustále rozházené kolem odpadkových košů v parcích.

'Náměstí zločince Tita'. Chorvati se znovu hádají o odkaz živého-mrtvého diktátora

Číst článek

"Zatím jsme zaznamenali dva útoky na lidi a ohrožené jsou i děti, protože hnízda vran jsou také u mateřské školy. Nejvíce útoků bylo na psy, vrány je umějí oškubávat a využívat psí srst při stavbě hnízd. Je těžké spočítat, kolik těch vran je, ale určitě na každém třetím stromě mají dvě tři hnízda," řekla místopředsedkyně Občanského sdružení Siget Gordana Pasanecová.

Podobné problémy mají i v dalších obvodech. V Remetinci například lidé kvůli vránám už roky nechodí do jednoho parku, v jehož okolí nemohou obyvatelé kvůli rámusu způsobovaného ptáky otevírat okna. Představitel místních úřadů v městské části Dugave Branko Premec tvrdí, že na jednom stromě v parku napočítal 16 hnízd.

Nasaďte dravé ptáky!

Obyvatelé Sigetu přišli s nápadem využít k vyřešení problému dravé ptáky, sokoly nebo jestřáby, kteří by vrány ze čtvrti vyhnali. I když úřady tuto myšlenku přijaly jako schůdnou, její realizaci zpomalují potřebná povolení. Ministerstvo životního prostředí musí vydat souhlas s chovem dravých ptáků, zatímco jejich použití schvaluje ministerstvo zemědělství.

Expertka Ingeborg Bataová ze sdružení na ochranu volně žijících zvířat AWAP ale pochybuje, že se pomocí dravců podaří vrány odněkud vypudit natrvalo. Upozornila, že vrány jsou inteligentní tvorové a když pochopí, že je dravý pták ve skutečnosti nenapadá a v daném místě není stále, do prostoru, který opustily dočasně, se zase vrátí.

"Kromě toho, když mají mladé, mohly by samy na jestřába zaútočit," citoval Bataovou Jutarnji list.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme