Trend oteplování podle služby Copernicus pokračoval v Evropě a Arktidě i vloni

Loni pokračoval v Evropě a v Arktidě trend oteplování. Uvádí to zpráva evropské služby Copernicus, která monitoruje změny klimatu. Loňský rok byl podle ní vůbec nejteplejší v Evropě a druhý nejteplejší v Arktidě. Vloni se také střídala období silných dešťů se suchem. Navzdory poklesu emisí z lidských činností se zvýšily koncentrace oxidu uhličitého a metanu v atmosféře a dosáhly nového rekordu.

Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V roce 2020 pokračoval v Evropě a v Arktidě trend oteplování (ilustrační foto) | Foto: Free-Photos | Zdroj: Fotobanka Pixabay

V Evropě byla vloni zaznamenána nejvyšší průměrná roční teplota. Nejvýrazněji se tato tendence projevila v zimě, kdy teploty byly vyšší o 3,4 stupně než průměr z let 1981 až 2010 a o 1,4 stupně než při předchozí nejteplejší zimě.

‚Vedro v Arktidě.‘ Rok 2020 byl dosud nejteplejší v Evropě i ve světě, vysoké teploty naměřilo i Česko

Číst článek

V roce 2020 nebyly vlny veder v celé Evropě tak intenzivní ani dlouhodobé jako v předchozích letech, uvedla agentura Copernicus. V některých oblastech Evropy, například ve Skandinávii či ve Francii, ale byla zaznamenána období s velmi vysokými teplotami.

V Evropě se také střídala období sucha s týdny, kdy kvůli bouřím byly zaznamenány velmi vysoké denní srážky. To se na jaře projevilo v severozápadní Evropě na průtoku řek, jejichž hodnota velice kolísala. Bouře Alex pak v říjnu přinesla do Francie, Velké Británie či Itálie rekordní úroveň denních srážek a záplavy.

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byl loňský rok pátým nejteplejším od roku 1961. Všechny teplejší roky spadaly do minulé dekády. Srážek loni v České republice spadlo 761 milimetrů na metr čtvereční, což představuje 111 procent průměru z let 1981 až 2010 a desátou nejvyšší roční úhrn od 1961.

Pokles emisí

Rok 2020 byl druhým nejteplejším v Arktidě. Průměrná roční teplota se pohybovala o 2,2 stupně výše, než činní dlouhodobý průměr z let 1981 až 2010. Podíl na tom měly výrazně teplejší léto a podzim.

Kvůli tomu byly v těchto měsících zaznamenány citelně nižší rozsah mořského ledu a podprůměrná rozloha sněhové pokrývky. Je pravděpodobné, že toto přispělo k nadprůměrnému teplu, protože méně sluneční energie se odráželo od sněhu a místo toho se absorbovala do povrchu, uvádí unijní agentura.

Česko se otepluje až dvakrát rychleji než svět. Řešit jen sebe nestačí, varuje autor Fakt o klimatu

Číst článek

Ačkoliv emise způsobené člověkem se vloni mírně snížily, a to také kvůli pandemii koronaviru a souvisejícím omezením ekonomické činnosti, koncentrace v ovzduší dvou významných skleníkových plynů, oxidu uhličitého a metanu, vzrostly.

Růst oxidu uhličitého byl nižší než v předchozích letech, zatímco v případě metanu tomu bylo naopak. Jeho koncentrace tak byla nejvyšší přinejmenším od roku 2003.

Vývoj teplot v Evropě a Arktidě ale není v globálním měřítku výjimkou. „Celosvětově byl rok 2020 jedním ze tří nejteplejších zaznamenaných let, přičemž posledních šest let bylo nejteplejších šest zaznamenaných,“ informovala agentura Copernicus.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme