„Existuje spousta dalších neobyčejných dinosaurů, ale tenhle se nepodobá žádnému z nich,“ řekl David Martill, profesor paleobiologie na univerzitě v britském Portsmouthu, který studii o dinosaurovi publikovanou v pondělí v časopise Cretaceous Research vedl.

Ubirajara jubatus, což by se dalo přeložit jako „hřivnatý pán kopí“, byl veliký asi jako dnešní kuře. A běhal před zhruba 110 miliony let na území dnešní severovýchodní Brazílie po dvou nohách. Živil se hmyzem a možná i drobnými obratlovci, jako byly žáby nebo ještěrky, píše The Guardian.

Jeho chlupy se pak jeví spíše jako primitivní peří, nazývané protopeří. Mnoho dinosaurů mělo peří. A právě z malých opeřených dinosaurů se před asi 150 miliony let vyvinuli ptáci.

„Z dálky pravděpodobně vypadal spíše jako chlupatý než opeřený,“ popsal Martill. Protopeří měl podle něj kolem krku, na zádech a končetinách. „Na zádech ho měl velmi dlouhé, vytvářelo mu jakousi hřívu, která je u dinosaurů jedinečná,“ dodal.

Zhruba 15 centimetrů dlouhé bodliny na ramenou pak podle něj mohl tento druh používat k tomu, aby se předvedl před ostatními. Mohly ale sloužit i při zastrašování protivníků nebo při námluvách. Tento jedinec by podle Martillova odhadu mohl být mladý samec, protože podobné znaky mají mnohdy samci, třeba jako pávi se svými pery.

„Nikdy jsem v přírodě neviděl nic takového jako jsou tyto výstupky, které zřejmě vycházejí z jeho ramen,“ podotkl Martill.

Fosilie tohoto dinosaura dorazila do muzea v brazilském Ceará počátkem devadesátých let 20. století a je první svého druhu v Jižní Americe. Přestože to z ní není možné zjistit, podle Martilla mohl být Ubirajara jubatus pestrobarevný. „Vsadím se, že byl,“ uzavřel profesor paleobiologie.

ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít