Vyhnuli jsme se době ledové a zapnuli oteplování planety. Teď už to ale přeháníme, tvrdí biolog Bahn

„Klimatická změna postupuje velmi rychle. Vede se debata o oteplení o jeden nebo dva stupně, ale toto oteplení není homogenní a v jednotlivých oblastech se liší,“ říká pro Český rozhlas Plus rakouský biolog Michael Bahn z Univerzity v Innsbrucku. Rostoucí teplota na Zemi mění také podobu Alp, a to rychleji než v jiných oblastech. Ubývající sníh a led má spolu s častějším suchem vliv na různé ekosystémy včetně půdy.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Courmayeur pod Obřím zubem | Foto: Robert Mikoláš

Někde se totiž otepluje více, někde méně. „A některé oblasti se opravdu rozpalují. Dál na severu jsme svědky velmi silného oteplování ve srovnání s celosvětovým průměrem. Také v Alpách je proces asi dvakrát rychlejší a výraznější oproti globálnímu průměru,“ vysvětluje Bahn.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rostliny se umí poučit ze sucha a připravit se na něj. Jak se tím můžeme inspirovat? Rakouského biologa Michaela Bahna se ptá Štěpán Sedláček

Na innsbrucké univerzitě se spolu se svou výzkumnou skupinou věnuje funkční ekologii. Zevrubně zkoumá, jak jsou rostliny, půda a různé procesy v ekosystému ovlivněny globální změnou.

A právě ekosystém v horách, jako jsou Alpy, slouží jako lakmusový papírek klimatické změny. „Jsou více vystaveny změnám klimatu, která tu postupuje rychleji.“

Horské organismy jsou proto víc na hraně přežití. „Na nich můžeme sledovat, co se s těmito velmi zranitelnými ekosystémy děje. Nejde jen o změnu klimatu, ale i o změny využití půdy, znečištění, biotické invaze a další. Snažíme se porozumět tomu, jak obecná globální změna ovlivňuje křehké alpské systémy,“ přibližuje Bahn.

Led a sníh jsou zásobníky vody

Ledovce mají podobnou funkci jako sníh, takže jejich tání je klíčovým faktorem, který s sebou přináší změny.

„Led a sníh jsou velké zásobníky, které vyživují vodou velké ekosystémy, poskytují také vodu lidem,“ říká Bahn a dodává, že „až zmizí, bude to i velká citová ztráta, protože jsme s nimi svým způsobem spojeni. Také je třeba mít na paměti, že v poslední době ledové bylo celé údolí zakryté ledem. Musíme najít rovnováhu mezi těmito dvěma stavy, protože bez ledovců budou ekosystémy i lidé zranitelnější vůči suchu.“

Je nepochybné, že ekosystém přijde o některé druhy, dodává biolog. „Ale hory budou vždy zásobárnou vody, takže to nebude zase tak dramatické. Určitě to ale ovlivní turismus a ekonomiku, například lyžařský průmysl v těchto oblastech hraje důležitou roli.“

Pomalu bychom spěli do doby ledové

Vědec také připomíná střídání teplých a studených cyklů. „Teď už by bývalo o něco chladněji, takže svým způsobem máme štěstí, že jsme trochu zapnuli klimatické oteplování, protože bez něj bychom pomalu spěli do doby ledové,“ nastiňuje.

Byli jsme zvyklí touhle dobou na horách lyžovat, ne se bát lesních požárů, říká rakouský vědec Vacik

Číst článek

„Ale my to teď přeháníme, což přinese sušší podmínky v řadě oblastí světa. Dalším důsledkem také je, že roztaje led, který drží pohromadě některé skály. To vyvolá sesuvy.“

Je proto potřeba udělat krok zpět, nabádá biolog. „Covid dokázal, že je možné víc, než lidé předpokládali. Podle mě musíme omezit naše naprosto iracionální a chamtivé chování. Osobně mám za to, že klimatická změna a oteplování je jen příznak.“

„Jako je horečka symptomem chřipky, tak změny kolem nás jsou také jen symptomy s hlubší příčinou,“ glosuje. Proto je podle něj potřeba přehodnotit způsoby, jakými přistupujeme k přírodě.

„Také musíme nalézt lepší ekonomický model, abych nemuseli spoléhat na neustálý růst. Příroda je ale extrémně odolná, takže přežije lidi i katastrofu, kterou tu teď vytváříme,“ upozorňuje Bahn.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme