Pes v pravěku zdomácněl nejspíš díky ženám. Na Sibiři s lidmi žije nejméně 23 000 let

Nová srovnávací studie třídí výsledky výzkumů více než 844 etnografů z celého světa, které se týkají soužití člověka a psů. O domestikací psů u přírodních národů podle ní mnohdy rozhodlo to, jak zvíře přijaly ženy.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Lovecké společnosti si cení psy a zachází s nimi pěkně.“ (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Vědci ze státu Washington pročetli stohy stran o vztahu člověka a psa u 144 tradičních kultur z celé planety. Zajímali se o klimatické poměry, pracovní úkoly psů, i o jejich pečovatele.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Laboratoř o tom, jak ženy přispěly ke zdomácnění psů, jak spolu souvisí rozmanitost přírody a etnik a o reakci mozku na filmovou hudbu. Debatují etolog Marek Špinka, neurobiolog Pavel Němec a herečka Chantal Poullain

Jejich souhrnná práce zveřejněná v časopise Journal of Ethnobiology popírá předpoklad, že se nejužší vztah mezi psem a člověkem vytvářel v pasteveckých kulturách. Pes s lidmi sblížil spíš, když pomáhal u lovu.

„Lovecké společnosti si cení psy a zachází s nimi pěkně,“ zdůrazňuje neurobiolog Pavel Němec. Naopak když pravěcí lidé začali pěstovat plodiny a chovat zvířata, vztah člověka a psa podle něj prošel určitou krizí.

„Psi přinášejí větší užitek a jsou více milováni v chladných podmínkách než tam, kde je velké teplo,“ vyzdvihuje jiný zajímavý poznatek z americké studie neurobiolog. Pes má totiž za horka problémy s termoregulací.

Ženy a psi

Dalším důležitým výsledkem výzkumů tradičních kultur z celého světa je, že k začlenění psů do rodin zřejmě rozhodující měrou přispěly ženy. Psy krmily a respektovaly je, ale byl to vztah oboustranně výhodný.

V Singapuru se poprvé narodilo lvíče díky umělému oplodnění, dostalo jméno Simba

Číst článek

„Psi si našli cestičku k péči ženy. Ženy jim poskytovaly mnohem větší komfort,“ říká Pavel Němec. Uvádí mimo jiné krajní příklad, kdy původní obyvatelky Brazílie štěňata kojily a nosily je ve stejné hamace s dětmi.

Muži svůj vztah se psem staví hlavně na společné práci. Etolog Marek Špinka dodává, že o zapojení psa jako pracovního pomocníka se v podobné míře zasloužila obě pohlaví, ženy i muži.

Vědec poukazuje na to, že pro některé lovce v severních arktických oblastech může mít pes dokonce větší hodnotu než novorozené dítě. „Kdyby o něj přišel, ztratil by možnost obživy a tím pádem by mohla zahynout celá rodina,“ ilustruje situaci Špinka.

Lovci mamutů

Z jiné studie zveřejněné v časopise PNAS plyne, že na Sibiři zřejmě lovci domestikovali psy už před 23 tisíci roky. Dá se předpokládat, že psy, respektive vlky, lákala vůně mamutů nebo jiných zvířat, která si lidé ulovili a pekli na ohni.

„K domestikaci tam došlo o mnoho tisíc let dříve, než dokládají archeologické nálezy,“ konstatuje Pavel Němec.

Z uvedené práce evropského vědeckého týmu dále plyne, že už ochočení psi ze Sibiře se šířili jinam do světa opět spolu s lidmi. „Migrace lidí a psů do Severní Ameriky přes Beringovu úžinu byla zřejmě synchronizovaná,“ připouští neurobiolog.

Psy si s sebou na americký kontinent přivezli i pozdější osadníci z Evropy. „Ačkoliv původní psi přišli s lidmi, kteří osídlili Ameriku z Asie, ti dnešní jsou evropského původu,“ doplňuje Marek Špinka.

Vyplavený oxytocin

Člověk je podle Špinky geneticky vybaven k tomu, aby na psa reagoval kladně, přestože evoluce soužití člověka se psem probíhá kratší dobu než prolínání různých lidských kultur.

V Zooparku Zájezd se vylíhla mláďata leguána jedlého. Odchov se podařil teprve počtvrté na světě

Číst článek

„Také člověk se psům přizpůsobil svou fyziologií,“ vysvětluje etolog. Když si pes neví rady, namíří na nás upřený pohled a tím se liší od vlka, který se snaží pomoci si sám.

Při pohledu do psích očí se nám vylučuje oxytocin, známý také jako hormon štěstí. To se děje všem savcům při přátelských sociálních interakcích. Děje se to například matkám, zvláště při porodu nebo kojení.

Poslechněte si celou Laboratoř o tom, jak ženy přispěly ke zdomácnění psů, jak spolu souvisí rozmanitost přírody a etnik a o reakci mozku na filmovou hudbu. Debatují etolog Marek Špinka, neurobiolog Pavel Němec a herečka Chantal Poullain. 

Moderuje Martina Mašková.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme