Gymnazista dva roky zkoumal tůně v Dráchově. Jeho poznatky se zohlední při těžbě písku

Středoškolák Jakub Vácha zkoumal budoucí pískovnu v Dráchově na Táborsku, kde objevil i významnou populaci čolka. Jeho připomínky a rekultivační návrhy zohlednila těžařská firma Českomoravský štěrk při konečném návrhu těžby a odborníci je začlenili do procesu EIA, posuzování vlivu na životní prostředí. Za práci získal sedmnáctiletý gymnazista cenu Jihočeská ratolest.

Dráchov (Táborsko) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Čolek obecný (ilustrační foto) | Foto: Jaromír Trautmann | Zdroj: Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 International

Lokalitu velkou 100 hektarů zkoumal dva roky, je v ní přes 20 tůní, stok a dalších mokřadů. Zjistil, jací obojživelníci tam žijí, navrhl změny i to, jak by se měla dát plocha po těžbě do pořádku. Díky spolupráci s těžební firmou se jeho zjištění a postřehy dostaly do návrhu těžby.

Jedna nálepka ptáky neodradí, varují ornitologové. Po nárazu do skla zahyne každý rok miliarda opeřenců

Číst článek

V chráněném ložiskovém území Dráchov objevil sedm druhů obojživelníků včetně populace čolka velkého, o níž se nevědělo.

„Nižší desítky kusů, což je stabilní populace schopná se i šířit. Nejdůležitější je, že nejbližší populace čolka velkého je známá z veselských pískoven. V rezervacích naproti se nikdy nenašel i přesto, že se tam provádí intenzivní průzkumy zaměřené na obojživelníky,“ řekl Vácha, žák gymnázia v Soběslavi, který spolupracuje s univerzitními i muzejními pracovišti.

Gymnazista firmu sám oslovil

V Dráchově se má těžit písek a štěrkopísek, podle Váchova odhadu do deseti let. Firmu Českomoravský štěrk sám oslovil, požádal ji o geologické profily a vrty, aby věděl, kde se bude těžit pod hladinou podzemní vody, kde mohou vzniknout jezera.

Ve všem mu vyhověli, sami si práci vyžádali a zapracovali do projektu. Našel vzácnější rostliny, které se přestěhují jinam, aby přežily, v plánu jsou i přesuny obojživelníků.

Larva čolka velkého | Foto: Piet Spaans | Zdroj: Creative Commons Attribution-Share Alike 2.5 Generic

Ve své středoškolské odborné činnosti z oboru ekologie a ochrana životního prostředí zohlednil geologické, ekonomické a především ekologické faktory. V lokalitě jsou podle něj cenné remízky s tůněmi nebo meliorační stoky, okolo nichž jsou křoviny.

„Pro těžaře jsou to malá území, pro přírodu důležitá. Ještě důležitější věc: měly by se vytvářet bohaté pobřežní zóny, mělké, postupně se svažující, kde se vytváří společenstva rostlin, na něž jsou navázána společenstva hmyzu, obojživelníci, ryby. Aby se břeh nechal pozvolný; je žádoucí, aby se na ploše nevysazovaly borovicové řádky, ale aby ji příroda mohla zarůst sama,“ řekl Vácha, rodák z Řípce u Veselí nad Lužnicí.

Mokřady procházel a dělat odchyty. Síťku měl na tyči určené pro malířský váleček, používal i rybářské vrše, dělal noční poslechy obojživelníků. Přírodu má rád od školky, chytal a určoval všechno, co viděl. Vztah ke krajině získal díky dědečkovi, který s ním a se sestrou chodil do lesa.

Nejvíc se věnuje mineralogii. Chce studovat geologii na Masarykově univerzitě v Brně, kam ho díky úspěchům v soutěžích vezmou bez přijímacích zkoušek. Nyní ho čeká geologický výzkum pískovny v Plané nad Lužnicí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme