V Egyptě zachránili raněnou samici delfína Tajjibu. Naznačovala lidem, že potřebuje pomoc

Egyptským ochráncům přírody se podařilo vyléčit zraněného delfína a vypustit ho po zotavení zpět do moře. O delfíní dámu v letech se v Hurgadě postarali v místním delfináriu. Poprvé se setkali s případem, kdy si divoce žijící delfín řekl lidem o pomoc. Pro faunu Rudého moře je největším nebezpečím masový turismus. Zranění živočichům způsobují lodě i přibývající plastový odpad.

Od stálého zpravodaje Hurgada Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mustafa Abdalláh vyráží jako skoro každý den se svými kolegy z Hepcy na obhlídku svého rajonu. Hepca je organizace, která se v Hurgadě a na pobřeží Rudého moře stará o ochranu přírody. Dohlíží také na chování turistů a zdejších turistických lodí.

Přehrát

00:00 / 00:00

O záchraně delfíní dámy Tajjiby natáčel zpravodaj Štěpán Macháček

„Volali nám z jednoho resortu, že je na pláži delfín. Přijeli jsme tam a snažili jsme se ho dostat z mělčiny do hluboké vody,“ popisuje Mustafa pro Radiožurnál záchranu delfíní dámy Tajjiby.

„Druhý den ráno nám volali, že je delfín znovu u břehu. Když jsme ho prohlíželi, všimli jsme si, že má na ocase asi 20 centimetrů dlouhou ránu. Pořád se točil kolem nás a my jsme pochopili, že hledá pomoc od lidí. Tak jsme se rozhodli ho léčit. Dohodli jsme se s místním delfináriem a převezli zraněného delfína ve velké vaně na náklaďáku tam.“

Mrožice se stala populární atrakcí v Oslu. Norské úřady teď kvůli zájmu zvažují její utracení

Číst článek

Pro Hepcu i Mustafu je to první takováto záchrana delfína. Už dříve pomáhali uvízlé skupině dostat se z mělké laguny do moře, u Tajjiby byla ale situace opačná – do moře nechtěla. Poprvé se také setkali s tím, že by delfín hledal u lidí pomoc.

„To jméno Tajjiba jsem jí dal já. Arabsky to znamená hodná, klidná. Když jsme pro ni jeli na pláž, tak se nechala chytit do rukou, nepanikařila, byla úplně klidná, tak proto to jméno,“ vysvětluje.

Speciální bazén

Fevzi Ismalilov je krymský Tatar, má dlouholeté zkušenosti jako chovatel delfínů už z Krymu a teď je zúročuje tady, v hurgadském delfinariu. Právě Fevzi byl členem týmu, který se o Tajjibu staral.

„Pracujeme na tom, aby byla schopná vrátit se do divočiny. Začínáme jí třeba házet do bazénu živé ryby, aby neztratila schopnost lovit je v moři,“ přibližuje.

Kávovar nebo příbory. Rudé moře je plné odpadků, dobrovolníci na to upozorňovali jejich sbíráním

Číst článek

„Když ji přivezli, dost z té rány krvácela. Z krevního rozboru jsme u ní zjistili velmi slabou imunitu. Naše veterinářka jí začala dávat antibiotika. Je to docela starý delfín, to poznáme podle zubů. Podle nás je jí asi 25 let,“ doplňuje Fevzi.

Tajjibu drželi v kruhovém bazénu o průměru asi osmi metrů. Ten byl oddělený od hlavní nádrže, ve které žili delfíni chovaní v zajetí.

„Také zpočátku špatně jedla. Pak začala jíst mražené ryby přímo z našich rukou, což nám hodně pomohlo. Báli jsme se, že to nebude divoký delfín umět. A teď už jí skvěle.“

Fevzí zdůrazňuje, že Tajjiba nikdy nepřijde do styku s delfíny, které mají v delfináriu pro show s návštěvníky. Zdravotně by ji to mohlo ohrozit. Tajjiba také dostala speciálně pro sebe mořskou vodu, na kterou je zvyklá.

A ve chvílích, kdy čtete tuto reportáž, si ji už Tajjiba užívá plnými doušky přímo v Rudém moři.

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme