Ekologie není jen levicová. O chráněné oblasti se stará i dost ‚pravičáků‘, míní americký právník a aktivista

Před změnami klimatu varují vědci čím dál častěji. Důsledky znečistění, teplotních výkyvů a sucha však zasáhnou naši společnost nerovnoměrně, upozorňuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz americký právník a klimatický aktivista Nick Caleb. „Změny klimatu dopadnou nejvíce na lidi, kteří jsou na nižších socioekonomických příčkách,“ vysvětlil při návštěvě Česka na Anglo-americké univerzitě v Praze.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nick Caleb

Nick Caleb | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jedním z témat, na které se zaměřujete, je klimatická spravedlnost. Proč je klima nespravedlivé?
Je to nespravedlivé, protože změna klimatu je příznakem základního principu výroby – jde o způsob, jakým jsme vybudovali naši společnost, že tu máme vítěze proti poraženým. A stejná dynamika produkuje tyto klimatické jevy.

Nick Caleb

Působí jako právník v americké ekologické skupině Breach Collective. Poskytuje právní a strategickou podporu enviromentálním aktivistům ve Spojených státech Amerických.

Věnuje se především právní ochraně životního prostředí, klimatické spravedlnosti, organizování aktivit a lobbingu v mezinárodním klimatických hnutích.

Má zkušenosti s omezování rozvoje průmyslu s fosilními palivy v Portlandu.

Před několika lety kandidoval do městské rady a pracoval jako poradce pro politiku životního prostředí.

V současné době také vyučuje právo na Lewis and Clarke Law School v Portlandu v Oregonu.

Znečistěné prostředí a klimatické a změny dopadnou nejvíce na lidi, kteří jsou pod tímto výrobním systémem, kteří jsou na nižších socioekonomických příčkách. Nebo to jsou lidé žijící v částech světa, kde se třeba těží suroviny.

V Česku mluvíme o klimatu především v létě, a to v souvislosti se suchem. Jak si všímat ostatních dopadů změny klimatu?
Nevím přesně, jak funguje vaše sociální a zdravotnická pomoc, ale třeba ve Spojených státech je mnoho lidí bez domova. Ti jsou velkým změnám teplot, velkému chladu i horku, vystaveni nejvíce, což je velký problém. 

Dalším dopadem je, že všechno stojí víc. Pokud dopadne sucho na výrobu potravin, tak se do roka zvednou jejich ceny.

Nebo třeba náklady na bydlení, na klimatizování místností v létě. O to vše se musíme starat.

Nevím, jestli to lidé za klimatické dopady vůbec považují, ale já rozhodně ano.

Pravice vs. levice

Proč je klimatický aktivismus vnímán jako levicový?
Myslím, že kvůli své historii. Ve Spojených státech se environmentální hnutí úzce spojovalo s hippies v 70. letech. Počátky mezinárodního hnutí se ale neomezovaly jen na levicově smýšlející.

Nicméně v 80. letech vládli zejména v USA a Velké Británii pravicoví politici. A ti se cítili být environmentalismem ohroženi, protože přinášel nové předpisy a pravidla.

Proto proti sobě stavěli lidi, kteří pracují v průmyslu, a ekology.

Čeká nás vlna veder? Britští vědci varují Afghánistán, Střední Ameriku, Čínu i Německo

Číst článek

Pravděpodobně je na tom něco pravdy, že mnozí environmentální aktivisté jsou levicoví. Ovšem lidé, kteří se třeba starají o chráněné oblasti nebo se věnují lovům, jsou ve své podstatě silní environmentalisté, ale pokud byste je zařadili do politických škatulek, budou pravicoví.

V Portlandu, kde působíte, je nyní značné zastoupení pravicových politiků, což, jak ve svých vystoupeních zmiňujete, vaši práci neusnadňuje. Ve stejné situaci je po posledních volbách i Česko. Jak se s pravicovými a konzervativními politiky dá o klimatu jednat?
Je to samozřejmě o něčem jiném, když vyjednáváte s někým, kdo s vámi ideologicky souhlasí. V opačném případě záleží na kontextu – jaký má politik vliv, jak dlouho v úřadě bude...

Pokud ale třeba na lokální úrovni dokážete zmobilizovat dostatek lidí, tak si ten konzervativní politik bude chtít své místo udržet a vyslyší vás. 

Když se zrovna mění politické zastoupení v Portlandu konzervativnějším směrem, tak je samozřejmě náš vliv na politiku nižší. Takže pak netrávíme tolik času kladením požadavků na současné zástupce, ale spíš se věnujeme plánování na další volby a pokračujeme ve starších projektech.

Covid, válka a klima

Evropa se vzpamatovává z pandemie, nyní se potýkáme s dopady ruské invaze na Ukrajinu. Mnozí jsou proto k ekologickým plánům, jako je třeba Zelená dohoda, skeptičtí. Jakým způsobem je možné za těchto okolností prosazovat zásadnější změny?
Jsem si jistý, že lidé se teď do velkých změn příliš nehrnou a že jejich obavy z rizik, které změny přinášejí, jsou reálné.

Jak to ale vidím já, tak energetická ekonomika se proměňuje, ať už se snažíme, nebo ne. Se Zelenou dohodou i bez z ní.

V jižní Francii zakážou prodej zahradních bazénů. Nebudou se smět mýt auta ani zalévat zahrady

Číst článek

Pokud se ale třeba právě Zelená dohoda naplní, tak je šance energetickou ekonomiku posunout správným směrem, i když by to bylo na chvíli bolestivé. Existuje alespoň cíl.

Když ale do trhu zasahovat nebudeme, tak ceny energií stále porostou a nevybudujeme žádnou zelenou infrastrukturu, na níž bude stát udržitelné hospodářství.

Podobné obtíže zažívám i ve Spojených státech. Před pandemií jsme pořádali mnoho akcí, jejichž organizace je nyní daleko těžší.

Důležité ale je, že můžete být aktivistou i bez protestů a bez toho, aby vás lidé vnímali jako opozičníky. Čím jsem starší, tím více se přikláním spíše k těmto cestám.

Důsledkem současné krize dochází k paradoxním situacím, kdy například některé země ustupují od jaderné energetiky a jiné, například Česko, staví reaktory nové. Jak to vidíte vy?
Dříve jsem byl k jaderné energii skeptický, což ale bylo dědictví předešlých generací environmentálních aktivistů, kteří poukazovali na všechny ty děsivé katastrofy, co jádro způsobilo.

Sucho, vlny veder i mrazy, když už rostliny kvetou. To jsou změny klimatu v Česku, popisuje vědec Trnka

Číst článek

V současné době mám stále námitky k finančním a časovým nákladům nebo k infrastruktuře a k odpadu. Ale myslím že třeba malé modulární jaderné reaktory se zdají být mnohem praktičtější a bezpečnější. Pak k nim i lidé budou mít mnohem větší důvěru.

Spolupracuji i s lidmi, kteří působí v energetickém průmyslu, a ti mají představu o tom, že energetická transformace bude muset s jádrem v nějaké podobě počítat. Takže i já jsem trochu neochotně přistoupil na to, že to bude součást energetického přechodu.

Johann Foss Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme