I kdybychom teď zastavili veškeré emise, klima se bude zhoršovat dalších 30 let, varuje klimatolog

Švýcarské ledovce se zmenšily už o 10 procent a do konce století by měly přijít až o 90 procent svého objemu. Jde o zprávu, která podle klimatologa Radima Tolasze zapadá do skládačky jménem klimatická změna planety Země. „Opravdu souvisí se změnou klimatu. To už nepopírá nikdo, spor je akorát o tom, jak k aktuální změně přispívá člověk,“ řekl vedoucí oddělení klimatických změn Českého hydrometeorologického ústavu v Interview Plus.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle Tolasze je cíl nastavený klimatickou dohodou z Paříže téměř nesplnitelný (ilustrační foto). | Zdroj: Reuters

Jak si ale má člověk „přebrat“ informaci odborníků o suchu, když půlku léta pršelo? „Letos to vypadá, že budeme mít srážkově průměrný rok, ale posledních pět let bylo srážkově podnormálních, dokonce i extrémně, a tak krajině voda chybí,“ říká Tolasz ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby

„Dlouhodobě říkáme, že u nás prší vlastně pořád stejně (kromě posledních pěti let), ale sucho souvisí i s tím, jak s vodou hospodaříme v krajině. A dlouhá léta jsme se ji snažili dostat co nejrychleji pryč. Druhá věc je vyšší teplota, tedy i vyšší výpar, a tak voda, i při normálních srážkách, prostě v krajině chybí,“ vysvětluje klimatolog.

Tolasz upozorňuje i na další omyl, ve kterém si lidé říkají, že letošní zima byla extrémně chladná. „Ale ona nijak nevybočovala z průměru, dokonce byla teplejší než by odpovídalo dlouhodobým průměrům. My jsme měli pocit, že byla chladnější, protože jsme si zvykli na to, že zimy jsou teď teplejší.“

Vědci varují už 30 let svět, že se klima Země mění, „jsme už ale ve stavu, kdy jsou informace o klimatickém systému většinově pesimistické. My můžeme jen optimisticky předpokládat, že se lidstvo vzpamatuje a že s tím začne něco dělat.“ Dá se s tím ale doopravdy ještě něco udělat?

Změny jsou neodvratné

„Všechny zprávy IPCC (Mezivládní panel pro změny klimatu, pozn. red.) od roku 1990 obsahují varianty možných řešení, a taky říkají, co by lidstvo mělo dělat… Když mi někteří vyčítají, že chceme poroučet větru, dešti, tak odpovídám: ‚My ale chceme jen to, aby to člověk dělat přestal tím, že mění chemické složení atmosféry spalováním fosilních paliv. Přestaňme negativně ovlivňovat klima, nechme ho svému přirozenému vývoji.‘ To ale neznamená, že by se mělo pak rapidně ochlazovat nebo přestat extrémy počasí. To je totiž pro střední Evropu zcela přirozený jev.“

Stojím za daty a za co nejméně alarmismu. Ale desetiletí se nic nedělo, říká český klimatolog v OSN

Číst článek

Podle Tolasze by se aktuální změny neměly vnímat jako nějaké příkoří, ale jako příležitost. „Třeba k tomu, abychom si spravili ovzduší, které dýcháme… a kterému říkáme smog, který je z velké části způsobený spalováním fosilních paliv, stejně jako klimatické změny.“

Kolik času má člověk na to, aby s tím „něco“ udělal? „Kdybychom teď hned globálně zastavili veškeré antropogenní emise skleníkových plynů, tak se nám dalších 20 až 30 let bude klima dál zhoršovat. To je setrvačnost klimatu. Takže pokud to budeme dělat pomaleji, což je víc než pravděpodobné, tak bude třeba na adaptaci klimatu minimálně 50 let,“ přibližuje klimatolog.

Změnit se musí celý svět

Podle něj už v současnosti víme, že zůstat do roku 2030 v globální teplotě pod psychologickou hranicí 1,5–2 °C, na které se lidstvo (víceméně) dohodlo v Paříži, je téměř nesplnitelné. „Klimatologové totiž už vědí, že jsou ty 2 °C do konce století téměř nesplnitelné, ale z hlediska politických a mezinárodních dohod jsme nastaveni na rozdíl 3–4 °C, a to patřím k těm optimističtějším klimatologům,“ říká.

Změna klimatu dopadne na vinice, během 20 let se na Moravě přestane dařit Chardonnay či Müller Thurgau

Číst článek

Tyto názory klimatologa vycházejí i z IPCC, tedy organizace, která nevydává doporučení, pouze analyzuje. Takže se taky dozvíte, že když budeme emise zvyšovat celé 21. století, tak na jeho konci bude rozdíl globální průměrné teploty 7–8 °C (proti předprůmyslovému stavu). Nebo když začneme v roce 2030 snižovat emise a na nulu se dostaneme v roce 2080, tak bude rozdíl teplot jen 4 °C. Tohle vše tak politici velmi dobře vědí.

Podle řady českých politiků nedává smysl, aby Evropa a Česko zaváděly opatření omezující emise, když to neudělá zbytek světa. „Říkám to taky, ale když to uděláme, pomůžeme i sami sobě v tom smogu a v tom, co dýcháme.“

Evropa se na globálních emisích opravdu podílí jen devíti procenty. „Pokud by v tom Evropa zůstala sama a snížila by emise na uhlíkovou nulu, tak to klimatu jako takovému nepomůže. Pokud se nebudou stejně chovat asijské země, které dnes mají vysoké emise, ale taky (za 20–30 let) Afrika a Jižní Amerika,“ dodává Radim Tolasz.

Jak by se měl chovat každý z nás, aby to mělo smysl? Uvědomují si to všichni politici, nebo ne? Můžeme žít stejně, a přitom chránit planetu? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Jan Bumba.

Jan Bumba, Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme