Některé oblasti se stanou obtížně obyvatelnými. To povede k environmentální migraci, míní analytik
OSN varovala před globální potravinovou krizí, kterou akceleruje válka na Ukrajině. „V Rusku a na Ukrajině vzniká víc než polovina globální produkce slunečnice, pětina ječmene a osmina pšenice. To samozřejmě má vliv na ceny, stejně jako postoj některých států. Například Indie v květnu zakázala vývoz pšenice v očekávání slabší úrody, je přitom jejím druhým největším producentem,“ uvádí analytik Asociace pro mezinárodní otázky Oldřich Sklenář.
Zdůrazňuje přitom, že úroda se liší podle jednotlivých regionů. Celosvětově má být letos sklizeno o 2,6 procenta více pšenice než loni, zásadní je prý ale otázka dlouhodobé potravinové bezpečnosti.
„Nedopadlo to úplně nejhůř s ohledem na to, jak se snížily výnosy v některých regionech kvůli klimatu, ale může to být rizikem do budoucna. Kdyby se neurodilo ve více částech světě, a to opakovaně, tak hrozí situace, kdy si bohaté státy potraviny nakoupí a ti ostatní budou mít smůlu,“ varuje.
Takzvaná zelená revoluce, která od druhé poloviny minulého století umožnila vyšší zemědělské výnosy, neproběhla ve všech regionech stejnou měrou – ať už kvůli korupci, infrastruktuře, bezpečnostní situaci, nebo nedostatku vůle tamních vlád.
Dostatek potravin je přitom klíčovým faktorem míru a bezpečnosti – právě vysoká cena potravin totiž byla jedním z důvodů pro vypuknutí takzvaného arabského jara v roce 2013. „Odvíjí se od ní nespokojenost místních obyvatel s vládnoucími režimy, která někdy může přerůst až v revoluci,“ konstatuje.
„Více lidí zemře na problémy spojené s nadváhou než hlady.“
Oldřich Sklenář
Náš problém
Sklenář zároveň poukazuje na to, že obyvatel planety přibývá a jejich počet brzy přesáhne osm miliard, přičemž růst bude v dalších letech pokračovat. „Jsou zde země, ve kterých je více obyvatel, než pro které jsou v dané lokalitě schopni vyprodukovat potraviny. Ale žijeme v globalizovaném světě a ten problém není izolovaný. Pokud bychom ho ignorovali, tak se ty problémy přenesou i na nás,“ upozorňuje.
Řešení vidí v podpoře rozvojové pomoci, vzdělávání žen a dívek s ohledem na plánování rodiny nebo v podpoře vlastní potravinové produkce, aby si země byly schopny v maximální možné míře zajistit potraviny samy.
Jednou z příčin problému je i globální nerovnost distribuce potravin, kdy celosvětově více lidí trpí obezitou než hladem.
Stromy jako přírodní klimatizace, ulice jich pomáhají ochlazovat desetitisíce. Některé ale selhávají
Číst článek
„Více lidí zemře na problémy spojené s nadváhou než hlady. Souvisí to s tím, že velká část našeho zemědělského systému slouží k produkci krmiv pro hospodářská zvířata, abychom mohli jíst maso. Nerovnost velmi často spočívá v poptávce vyspělých zemí po živočišných produktech,“ vysvětluje Sklenář.
Vyspělé státy se sice mohou pokusit zajistit dodávky do ohrožených oblastí, to je ale komplikované a neřeší to podstatu problému. „Pomoc chudším státům není efektivní. Často selhává na místní distribuci a spíš podporuje místní mocenské skupiny. Problém není v objemu, ale v organizaci,“ míní.
Problémy s nedostatkem potravin se prý budou dále zhoršovat v souvislosti se změnou klimatu. „Některé oblasti se navíc stanou obtížně obyvatelnými. Bude docházet k environmentální migraci obyvatel, a to v měřítku pravděpodobně výrazně větším než v roce 2015,“ uzavírá.
Jaký vliv na potravinovou situaci ve světě má válka na Ukrajině? Poslechněte si v Interview Plus.
