Unie musí finančně podporovat boj proti invazním druhům, říká rakouský biolog Essl

„Druhy, které jsme v Rakousku nebo v Česku ani neznali, jsou dnes velmi rozšířené," říká biolog Franz Essl. Jak globální změna klimatu ovlivňuje druhovou skladbu živočichů i rostlin v Evropě? O invazních druzích v globálním kontextu hovořil rakouský biolog v Magazínu Leonardo.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační foto. | Foto: biolib.cz, public domain, Scott Bauer

„Téměř všechny nepůvodní druhy žijící v Rakousku najdete i v Česku. A opačně,“ řekl vědec ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Magazín Leonardo

I když je v Evropě nepůvodních druhů mnoho, asi jen 5 až 10 procent je invazních. „Naprostá většina je v zásadě neškodná. Pak jsou tu ale druhy, které se rozšířily natolik, že se jich už skoro nejde zbavit,“ popsal vědec. 

V současnosti platné nařízení ukládá členským státům Evropské unie realizovat konkrétní opatření proti šíření nepůvodních druhů.

„Na zářijové mezinárodní konferenci o invazních druzích v Dublinu se sejdou nejen stovky vědců, ale i lidé s praktickými zkušenostmi v boji s invazními druhy… Řeč přijde určitě i na evropskou legislativu.“

Franz Essl (biolog)

„Měli bychom evropské nařízení o invazních druzích dále rozvíjet. Hlavně při boji proti organismům, které se v Evropě zatím nevyskytují. Toto úsilí by měla finančně podporovat EU,“ řekl Essl.

Jak konktérní kroky proti šíření invazních druhů vypadají, popsal na příkladech. „Jednotlivé země musí třeba doložit, že omezují dovoz některých druhů, provádějí kontrolu dováženého zboží nebo že bojují proti šíření invazních druhů na svém území. O tom musí navíc podávat zprávu, jinak jim hrozí pokuta,“ uvedl. 

Nárůst během dvaceti let

Biolog vysvětlil rozdíl mezi nepůvodními a nepůvodními invazními druhy. „Nepůvodní jsou ty, které se často s pomocí člověka dostaly do jiného prostředí. Nemají žádné negativní účinky, nevytlačují původní druhy. Třeba okrasné rostliny, které se ze zahrad dostanou do volné přírody,“ popsal. 

Naproti tomu nepůvodní invazní druhy vytlačují druhy původní, případně škodí tak, že  přenášejí různé nemoci.

Ve střední Evropě se počty invazních druhů zvýšily během posledních 20 let. „Narůst zažíváme kvůli mezinárodnímu obchodu a globalizaci. Roli hraje i změna klimatu nebo rozšiřování měst,“ řekl dále vědec. 

Tendence je rozhodně vzrůstající. „Druhy, které jsme v Rakousku nebo v Česku ani neznali, jsou dnes velmi rozšířené. Například slunéčko východní je ve střední Evropě nejrozšířenější brouk čeledi slunéčkovitých, ačkoli se tu vyskytuje teprve deset let,“ poukázal Essl na konkrétní příklad. 

„Nebo ambrózie, rostlina způsobující alergii původem ze Severní Ameriky, se v posledních letech nebývale rozrostla. Podobný příběh se opakuje u mnoha dalších druhů,“ upozornil na nepříznivou tendenci Franz Essl.

Ondřej Čihák, Filip Rambousek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme