Z opadavých evropských lesů mizí vzácné rostliny. Podle vědců to souvisí s emisemi dusíku
Zřejmě vlivem nárůstu emisí oxidů dusíku ubývá vzácných rostlin v opadavých evropských lesích. Častých a odolných druhů, vyskytujících se po celé Evropě, naopak přibylo. Poukazují na to výsledky výzkumu druhové rozmanitosti, který provedl tým kolem iniciativy forestREplot, do něhož patří i čeští vědci. Za Botanický ústav Akademie věd ČR o tom ve středu informovala Miroslava Dvořáková.
Vědci kolem iniciativy forestREplot zkoumali rozsáhlou databázi záznamů z 68 lokalit po celé Evropě. Zaměřili se na to, jak se v posledních desetiletích měnil výskyt 1162 rostlinných druhů. Podle vedoucího oddělení vegetační ekologie Radima Hédla vědci pracovali i s údaji starými až 50 let. Hédl řekl, že průzkum se týkal zhruba 15 zemí především ve střední a severozápadní Evropě.
Jizerskohorské bučiny žádají o zápis na seznam UNESCO. Rozhodnout by se mělo do dvou let
Číst článek
Analýza zjistila, že rostlinné druhy s takzvaným malým areálem, tedy územím, kde se přirozeně vyskytují, mají tendenci ubývat. Právě tyto druhy jsou podle Akademie věd často ty, které se přizpůsobily relativně malému množství živin v půdě. Výsledky výzkumu podle vědců poukázaly na souvislost mezi emisemi dusíku, produkovanými hlavně spalováním fosilních paliv, a zvýšením rizika zmizení těchto rostlin.
„Naše příroda je poměrně přesycená dusíkem, je v ní velké množství živin. A právě to vyhovuje rostlinám, které jsou náročnější na živiny, a naopak tím trpí druhy, které živin potřebují přirozeně méně,“ popsal Hédl.
Rostlin s velkými areály, které preferují půdu bohatou na živiny, tak postupně přibývá právě na úkor ohrožených druhů. „Je to taková paradoxní situace oproti tomu, jak by to bylo v přírodě. Člověk s tím takto hodně zahýbal,“ konstatoval vědec.
Lokality v chráněných územích
Podle Hédla není snadné říci, o kolik klesl počet chráněných rostlinných druhů. „Velmi to závisí na konkrétním regionu a situaci,“ doplnil.
Přírodovědec Kindlmann: Skutečný problém s kůrovcem je dnes všude jinde než na Šumavě
Číst článek
Podle Akademie věd jsou výsledky výzkumu znepokojující i proto, že řada zkoumaných lokalit je na chráněných územích. Situace v hospodářských lesích může být horší.
„Narůstajícímu znečištění můžeme úspěšně bránit i změnou hospodaření a pěstovat strukturně bohaté lesy, které budou lépe odolávat i následkům spojeným s klimatickou změnou,“ upozornil Petr Petřík, koordinátor Platformy pro krajinu při Botanickém ústavu Akademie věd.
V rámci platformy se odborníci zaměřují právě na návrhy udržitelného způsobu hospodaření v českých lesích, včetně obnovy původních dřevin. Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Nature Ecology & Evolution.
