U Nýřan na Plzeňsku se zabydlují exmoorští koně. Jedno z nejstarších plemen pomůže chránit krajinu
Exmoorský pony je jedním z nejstarších koňských plemen. Postupně se vrací i do české přírody a to hlavně díky obecně prospěšné společnosti Česká krajina. Už několik let pobíhají exmoorští koně po Šlovickém vrchu u Dobřan a ode dneška také po Janovském mokřadu u Nýřan. V budoucnu k nim přibydou taky dva pratuři.
Exmoorští koně mají v Janovském mokřadu jediný úkol, hlavně spásat zeleň a tím nejen šetřit peníze za její sekání, ale také pomáhat ochránit vegetaci a zachovat přirozený rozvoj mokřadu. Tři asi roční hřebci se budou nejprve dva týdny aklimatizovat v menší ohradě, potom budou vypuštěni do většího výběhu o rozloze zhruba 11 hektarů.
Tři asi roční hřebci se budou dva týdny aklimatizovat v menší ohradě, potom budou vypuštěni do většího výběhu
O koně se bude starat ekologický zemědělec David Melichar. „Koně jsou samostatná jednotka. Je to extenzivní plemeno a péče o ně bude minimální. Měli by mít přístup k vodě, jinak vyžijí s tím, co teď najdou ve výběhu. Péče o ně bude tedy spočívat spíše v kontrole ohradníku a bezpečnosti zvířat na pastvině. S tímto plemene nemám zkušenost a je to pro mě premiéra. Budu si muset něco nastudovat,“ uvedl David Melichar.
Chrání krajinu
S převozem koní, které Česká krajina poskytla plzeňskému hejtmanství bezplatně, pomohli odborníci z plzeňské zoo.
„Exmoorský divoký kůň a pratuři dále zvýší atraktivitu Janovského mokřadu, který se stává symbolem Plzeňského kraje a jeho úsilí o záchranu naší krajiny,“ konstatoval hejtmančin náměstek pro životní prostředí, zemědělství, evropské záležitosti a regionální rozvoj Josef Bernard z hnutí STAN.
První rezervace velkých kopytníků vznikla v Česku v roce 2015 ve středních Čechách v bývalém vojenském prostoru Milovice. V Plzeňském kraji běhají exmoorští koně v rezervaci nedaleko Rokycan v bývalém vojenském prostoru a pak také na Šlovickém vrchu u Dobřan.
