Ptáci přechytračili vědce. Díky experimentu se našel další příklad nezištné pomoci u ptactva

Australští ornitologové uznali, že je přechytračili ptáci. Zvířata jim totiž velmi rychle překazila plánovaný experiment, který měl odhalit jejich pohyb po městě. I zkažený výzkum ale přeci jen vědcům pomohl – objevili díky tomu nové chování těchto zvířat.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tým ze dvou australských univerzit zamýšlel zkoumat flétňáky australské

Tým ze dvou australských univerzit zamýšlel zkoumat flétňáky australské | Foto: Aviceda | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY-SA 3.0,©

Tým ze dvou australských univerzit zamýšlel zkoumat flétňáky australské. To jsou ptáci, kterým se v angličtině říká australské straky, což i odpovídá díky jejich podobnosti s těmi českými. Konkrétně chtěli zkoumat jejich sociální chování a pohyb po městě. Něco málo je o jejich životě již známo - žijí v malých rodinných hejnech, kde si hlídají teritorium, ale jak přesně cestují se zatím neví. 

Za tímto účelem chtěli flétňáky vybavit sledovacími vysílačkami a začali proto malou pilotní studii, která má prozkoumat mimo jiné to, co se může pokazit.

Českou přírodu zaplavují nepůvodní druhy rostlin a živočichů, přežití jim tu usnadnili lidé

Číst článek

Nakonec ale vysílačky vydržely na ptácích velmi krátce, nejdéle asi dva dny. A problém nebyl ve vysílačkách samotných. Tým sledoval ptáky poté, co jim vysílačky přidělal a velmi brzy se ukázalo, že si je dokážou sundat, avšak ne sami. Místo toho jim pomáhal některý z jejich ptáků ze stejného hejna.

Lidem se může taková pomoc sice zdá být samozřejmá, ale u ptáků je to jinak. Nezištná pomoc mezi nimi je věc naprosto neobvyklá. Podobné chování je podle vědců zaznamenané jen jednou, a to u rákosníků seychelských. Ti si vzájemně pomáhají, když se některý z nich přilepí k extrémně lepivým semínkům keře Pisonie a nemůže odletět.

Speciální krmítko 

Přestože byly vysílačky uzpůsobené tak, aby je ptáci nesundali, staly součástí komplikací, se kterými se vědci potýkaly. Jako jedni z prvních chtěli vysílačkami sledovat takovéto sociální ptáky, jenže ty se obvykle dávají jen na velké ptáky a ti většinou žijí dost samotářsky.

Letošního ročníku Ptačí hodinky se zatím zúčastnilo přes 23 tisíc lidí. Nejčastěji viděli sýkoru koňadru

Číst článek

Na menší jsou totiž vysílačky buď moc velké, nebo mají slabou baterii a nejsou tak schopné posílat data. Tým proto testoval novou vysílačku, která podobné problémy řeší.

Vědci přišli s nápadem, že naučí flétňáky létat na krmítko jejich vlastní konstrukce. Speciálně upravené místo mělo několik funkcí - bezdrátová nabíječka, NFC komunikátor, pro načítání dat z čipu, a i dokonce jako zařízení, které umí vysílačku z ptáků sundat, pomocí magnetu. Flétňáci si ovšem poradili po svém. Avšak jak sami autoři uvádějí, od toho jsou pilotní zkoušky. 

Jakub Lucký, zuj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme