Frézování pařezů ničí ekosystémy v lese, varují ochranáři. Podle lesníků to zas tak špatné není

Pařezy, které zůstávají po kácení v lese, jsou důležité pro hmyz a další živočichy. Lesníkům ale překáží při strojovém zalesňování, proto je takzvaně frézují. „Přijede stroj s takovým bubnem a drapáky, když to hodně zjednoduším, a ty zadrápnou do půdy do různé hloubky. A velkou rychlostí celý půdní horizont rozemelou, rozšmelcují a zničí,“ popisuje průběh frézování biolog Vladimír Hula z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně.

Natura Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vyfrézovaná a přeoraná paseka u Jihlavy | Foto: Ondřej Novák | Zdroj: Český rozhlas

Lesníci po této metodě likvidace starých pařezů sahají údajně proto, že je ekonomicky a časově efektivní a nevyžaduje tolik lidské práce jako jiné formy obhospodařování pasek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Naturu Plus o frézování kořenů

„Jsou různé technologické postupy,“ přibližuje Hula.

„Když chceme zlikvidovat jen pařezy, tak přijede jen fréza určená na likvidaci pařezů. Ale u nás se velice často zejména na vátých píscích a na Dokesku používají půdní frézy, kdy se zasahuje v různém horizontu. Hodně proti tomu nadávají ochránci přírody a není se čemu divit. Představte si, že přijede obrovský kolos, který za traktorem zhomogenizuje prostor o hloubce dříve až 40 centimetrů.“

Expert: Musíme si říct, co od lesů do budoucna očekáváme. Teď je tu jasný zájem jen podnikatelů

Číst článek

Na vyfrézovaných pasekách tak podle Huly nepřežívají třeba rostliny, které mají mělké kořeny, jako je třeba česnek medvědí. Biolog ale na druhou stranu uznává, že rozemletí půdy může alespoň na čas zlepšit vsakování vody nebo omezit zarůstání trávami.

Někde pahýly zůstávají

Technologii frézování používají třeba Lesy České republiky. Jihlavská pobočka státního podniku k této metodě přistupuje zhruba v pětině případů likvidace klestí, které na pasece zbylo po těžbě dřeva. Spolu s klestím pak frézy rozemelou i menší pařezy, ze kterých zůstane jen pár centimetrů.

Za frézou zůstává směs zeminy a štěpky, kterou na některých plochách ještě zaorávají traktory.

„Frézujeme jen některé plochy, pařezy v klestí často ani nejsou vidět. Fréza to vezme po povrchu, nijak zvlášť do hloubky, deset nebo dvacet centimetrů. Ale máme plochy, kde zdrcujeme pouze klest a pařezy tam zůstávají,“ vysvětluje ředitel Krajského ředitelství Lesů České republiky v Jihlavě František Holenka.

Procházíme se po jedné vyfrézované ploše nedaleko jihlavského letiště. Na ploše jsou v brázdách hluboké kaluže vody. „Štěpka zadrží velké množství vody a v letních měsících brání výparu. I proto jsme přistoupili k této technologii,“ vyzdvihuje.

Na mýtinách lesníci také nechávají několik kusů pahýlů, které harvestory seřízly ve výšce tří nebo čtyř metrů. Tlející strom má poskytovat útočiště pro hmyz, ale i zpěvné ptáky nebo dravce. Lesníci si od toho slibují, že draví ptáci jim pomohou zredukovat počty hrabošů, kteří pravidelně ničí lesní porosty.

Poslechněte si celou Naturu Ondřeje Nováka o hospodaření v lese.

Ondřej Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme