Na galapágský ostrov Santiago se vrací leguáni. Naposledy je tam viděl Darwin před 200 lety

Na jeden z ostrovů na ekvádorských Galapágách se vrátí leguáni. Tito endemičtí plazi se na ostrov Santiago dostali poprvé po bezmála dvou stech letech. V 19. století vyhynuli kvůli predátorům, které tam zavlekli evropští kolonizátoři.

Tento článek je více než rok starý.

Quito Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Leguáni

Leguáni | Zdroj: Fotobanka Pixabay | CC0 1.0,©

Ekvádorští ochránci přírody na ostrov Santiago v severní části Galapág vysadili celkem 1400 leguánů galapážských. Přesunuli je tam z asi 30 kilometrů vzdáleného Severního Seymourova ostrova, kde jich zůstane pět tisíc - což je zhruba polovina všech volně žijících leguánů.

Na Galapágách zakázali ohňostroje, ekvádorská vláda chce vzácná zvířata uchránit před stresem

Číst článek

Přesídlení by mělo prospět populacím na obou místech. Na nevelkém Severním Seymourově ostrově se díky tomu populace osvěží a omladí a bude mít dostatek potravy. A na ostrově Santiago budou mít leguáni dost prostoru pro rozšíření a množení.

Prospět by to mělo i ekosystému v tomto jejich staronovém působišti.

„Příroda galapážského souostroví se vyvíjela v interakci herbivorních plazů - to znamená leguánů a velkých želv - a rostlinstva. A v momentě, kdy ti herbivoři - býložravci - jsou vymýceni, dochází k poškození až nakonec případně i nevratné změně celého ekosystému,“ řekl Radiožurnálu kurátor plazů z pražské ZOO Petr Velenský.

Návrat leguánů proto bude přínosný i pro rostlinstvo ostrova Santiago. Endemický druh leguánů, žijící jen na Galapágách, jim totiž pomáhal tím, že roznášel semena místních rostlin.

Na Galapágách bude soukromá přírodní rezervace. Aktivisté na její vznik vybrali 1,75 milionu dolarů

Číst článek

Leguáni se na ostrov Santiago vrací po bezmála 200 letech. Poslední, kdo je tam zaznamenal, byl britský biolog a autor evoluční teorie Charles Darwin v roce 1834. Leguáni vyhynuli kvůli tomu, že se na ostrově usadily druhy zavlečené tam evropskými kolonizátory.

„Kozy, které jsou daleko agresivnější, dělají těm plazům nekalou konkurenci, ale mají zcela jiný vliv na rostlinstvo, které se kvůli nim vyvíjí jinak. Pak jsou tu přímí predátoři jako kočky, psi a kupodivu i prasata, která jsou schopna vyhrabávat snůšky těch plazů - leguánů - a požírat je,“ dodal Velenský.

Zásadní vliv na vyhynutí leguánů na galapážském ostrově Santiago mela především divoká prasata. Tentokrát ovšem obnovenou populaci leguánů ohrožovat nebudou, protože ochránci přírody tento nepůvodní druh v roce 2001 vymýtili. Podle Velenského proto je opravdu velká šance, že se staronová populace leguánů galapážských na ostrově Santiago uchytí a znovu rozšíří.

Zdeněk Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme