‚Je to, jako když vyndáte špunt a vypustíte vanu.‘ Ledovec v Grónsku se trhá, zkoumají ho drony

Grónský ledový štít má v sobě rozsáhlé trhliny. Odtékají jimi tisíce velkých jezer, která se tu každé léto vytvoří z rozpuštěného ledu. Vznikají tak až kilometrové vodopády, jimiž voda proniká pod povrch druhé největší ledové masy světa. Zjistil to tým britských vědců za pomoci svých nových arktických pomocníků – automaticky řízených dronů.

Nuuk Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Do vzduchu se právě vznesl jeden z osmi pátracích dronů. Jejich úkolem je zjistit, jak rychle a kudy odtéká z povrchu grónského ledovce voda.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý magazín Experiment z 29. února 2020

„Každé léto tu vznikají krásná, namodralá, křišťálově čistá jezera,“ popisuje Tom Chudley ze Scottova polárního institutu na Univerzitě v Cambridge. „Spousta z nich může způsobit trhliny v ledovci. Jsou tak velká a hluboká, že masu ledu prostě roztrhnou a voda o objemu tisíců olympijských bazénů jimi prostě odteče během několika hodin.“

Je to jako když vyndáte špunt a vypustíte vanu, ani satelit tak rychlý proces nestihne nasnímat. Navíc ledovec se na některých místech pohybuje o metr až dva za jediný den. A tak Tom musel do Grónska vyrazit s úplně novou technikou.

„Použili jsme osm dronů. Sestavili jsme je v Anglii na univerzitě, a to poměrně amatérsky. Chtěli jsme, aby to bylo co nejlevnější,“ vysvětluje vědec. „Přidělali jsme k nim GPS zařízení, a právě díky těmto dronům jsme pak mohli odtok jezera nasnímat s rozlišením 10 centimetrů na pixel. Každý pixel je tedy velký jako dlaň.“

Grónsko ve 3D

Automaticky pilotované drony oblétávaly plochy o rozloze třeba pět nebo šest čtverečních kilometrů. Pořídily tisíce fotografií, které výzkumníci odvezli zpět do Velké Británie a fotogramickou technikou podle nich vytvořili 3D model ledovce.

„Funguje to podobně jako 3D filmy nebo jako lidské oči, když skládají dohromady obraz. Když jedno oko zavřete, změní se vaše zorné pole podle toho, jak daleko jsou od vás pozorované předměty,“ popisuje Tom Chudley. „Mozek to umí zpracovat a počítač dokáže to samé s fotoaparáty. Místo dvou očí jsme ale použili asi tři sta nebo i pět set snímků z jednoho letu dronu, který trval zhruba 40 minut.“

Masivní grónské vodopády

Modelové rekonstrukce potvrdily, že masivní odtok vody má vliv na pohyb celého ledovce i na tvorbu dalších prasklin, kvůli kterým je vrstva ledu čím dál nestabilnější.

Výsledky studie vědci zveřejnili v prestižním časopise Národní akademie věd Spojených států. Poukázali v ní mimo jiné na to, že rychlost odtoku velkých ledovcových jezer je obrovská. Z povrchu ledovce dokáže jeden milion kubíků vody zmizet za pouhou hodinu.

Pod povrch ledovce odtéká až tisíc krychlových metrů vody za sekundu a vytváří vodopády vysoké až 30 metrů | Foto: Poul Christoffersen | Zdroj: Scott Polar Research Institute, Cambridge

„Právě z toho máme obavy, protože když si voda najde cestu až k podloží ledovce, může masu ledu nadzvednout a posunout do moře. Také to ale může zrychlit odtok vody, která už pod ledovcem byla, takže se celá masa ledu naopak zpomalí,“ popisuje Tom pochybnosti, které ze závěrů studie vyplývají.

Jisté je, že v průběhu 21. století bude led v Grónsku vlivem globálního oteplování dál tát a na ledovci se bude tvořit ještě víc jezer, která budou častěji odtékat.

Zaledněné oblasti v Grónsku teď tají až sedmkrát rychleji než před třiceti lety, jak nedávno upozornil mezinárodní tým expertů pod vedením vědců z Anglie a Spojených států. Kdyby roztál celý grónský ledovec, zvedne to hladinu světových oceánů o více než sedm metrů.

Obrázek vlevo byl pořízen ve 13.00. Do 2.00 (obrázek vpravo) z něj odteklo pět milionů kubických metrů vody, tedy dvě třetiny jeho objemu | Foto: Tom Chudley | Zdroj: Scott Polar Research Institute, Cambridge

Matěj Skalický, Anna Duchková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme