Ze slibovaného milionu vysázených stromů jich v ulicích Prahy skončí jen tisíce. Zbytek bude na okraji

Současné vedení Prahy se v koaliční smlouvě zavázalo vysadit v příštích osmi letech milion nových stromů, které by měly snížit dopady horkého počasí na město. Náměstek primátora Petr Hlubuček (STAN), který má výsadbu na starost, ale pro server iROZHLAS.cz připustil, že většina z tohoto počtu stromů skončí na okraji Prahy. Podle něj by i tak měly centru města pomoci. Odborníci ale říkají, že to nemusí být pravda.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stromy, Praha, ulice (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Pixabay | CC0 Public domain,©

„Za prvního půl roku jsme připravili akční plán výsadby milionu stromů za osm let. V prvních čtyřech letech počítáme, že budeme vysazovat stromy tam, kde je to možné bez nutnosti změny územního plánu. Abychom dosáhli toho čísla, tak se ale budeme muset podívat i na územní plán,“ vysvětlil serveru iROZHLAS.cz Hlubuček, jak plní koalice svůj závazek.

Význam stromů ve městech

„Stromy vždycky měly velký význam právě v tom, že tlumily a tlumí následky počasí, které teď prožíváme. To znamená, že jsou takové tlumiče extrémů. To je jejich hlavní význam. Jednak poskytují stín, jednak je okolo nich větší vlhkost než na betonu a zadržuj svým způsobem i vodu a vytváří příjemnější klima pro člověka,“ vysvětlil pro server iROZHLAS.cz arborista Jan Kaňák.

Na jaře podle něj magistrát vysázel už 160 000 nových stromů. „A to především oblasti Běchovic, Satalic, v Řeporyjích,“ dodal náměstek primátora. To jsou ale všechno okrajové části Prahy, což připouští i Hlubuček. „Všichni bychom samozřejmě nejraději viděli alejové stromy v ulicích, ale tam je to velký problém především kvůli sítím.“

Pod většinou ulic v centru Prahy jsou totiž vedeny inženýrské sítě, jako voda, plyn a elektřina, a kořeny stromů by tak neměly, kam růst, nebo by poškodily právě tyto rozvody. „Většinově tam, kde v ulicích bylo možné stromy vysázet, tak už jsou vysázené. To znamená, že v tom plánu počítáme do ulic v současné době stromy pouze v řádech tisíců,“ uvedl Hluboček.

Proti nedostatku vody a vzduchu. Stromům na plzeňském Jiráskově náměstí pomůže vzduchový rýč

Číst článek

Přitom ještě v březnu serveru Aktuálně.cz Hlubuček říkal, že v každé ulici, kde bude probíhat větší rekonstrukce, by měly „řádově přibýt i stromy a zeleň“. Příkladem měla být Vinohradská ulice.

Nyní ale náměstek primátora říká, že poblíž sídla Českého rozhlasu stromů výrazně víc nebude. „Tam (na Vinohradské ulici – pozn. red.) se spíš bude revidovat, kde stromy v zálivech nejsou, tak tam se budou dosazovat. Určitě tam dojde k nějaké významnější údržbě stromů a revizi. Ale to, že by tam přibyly výrazně stromy, to právě proto, že jsou tam sítě, není možné,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.

Změna norem

Podle arboristy Jaroslava Kolaříka ze společnosti Safe Trees je to logické. „Silně pochybuji, že v centru Prahy bude místo na jakékoliv extenzivnější výsadby. V intravilánech (souhrnné označení pro zastavěné plochy obcí – pozn. red.) měst obecně probíhají výsadby v rámci povolování kácení jako kompenzační výsadby a většinou spíš bojujeme s opačným problémem, že ani na tyto ‚povinné výsadby‘ nejsme schopní najít dostatečné místo, protože výsadba stromů znamená alokace místa třeba na 80 let, což samozřejmě v rámci infrastruktury měst je obrovský problém,“ vysvětlil.

‚Reakce na klimatické změny.‘ Pardubice chrání stromky před suchem vodními vaky

Číst článek

Magistrát chce právě kvůli sítím a stromům i změnit normy. „V současné době vytváříme metodiku, byli bychom rádi, kdyby se nám podařilo případně i připomínkovat a upravit české národní normy, abychom dokázali ty stromy do ulic dostat,“ popsal Hlubuček.

Arborista Jan Kaňák z Arboretum Sofronka by byl nejraději, aby se sítě a stromy vůbec nepotkávaly. „Ideální je, aby výsadba stromů byla nezávislá na nějakých sítích. Jakékoliv narušení kořenového systému přináší velké problémy nejen pro lidi, kteří to kopají, ale i pro následný život stromu. Strom může ranami na kořenech dostat hnilobu, když to není ošetřeno odborně. Je lepší dělat koridory, které jsou určené buď pro vedení, nebo pro stromy. Každá věc, která je univerzální, stojí za prd,“ myslí si.

Park Stromovka. | Foto: Ondřej Šponiar / CC0 Creative Commons | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Správný druh i chování k zeleni

Výsadba stromů ve městech má podle Kolaříka celou řadu dalších problémů. Kromě sítí je to i výběr správného druhu.

Zelené střechy ochlazují rozpálené ulice a v zimě snižují tepelné ztráty

Číst článek

„Místo toho, abychom vysazovali stromy, které jsou velkokorunné, dlouhověké, tak se vysazují stromy typu takového fastfoodu na patnáct dvacet let, což jsou většinou malé kultivary, keře roubované na kmínky. Pokud se ale bavíme o výsadbách stromů za účelem boje proti tepelnému ostrovu, nějaká filozofie proti změně klimatu, tak zrovna ty malokorunné stromy – třešně, jabloně, keře roubované na kmínky a další -, dá se říct, že nefungují. Dorůstají výšky do šesti metrů, průměr koruny tři čtyři metry, takže od nich nějaké zásadní ekobenefity nelze očekávat,“ dodal Kolařík.

Podle Kaňáka stromům vadí i špatný přístup lidí k zeleni. „Lidé se neumí chovat k zeleni. Z toho důvodu se bohužel musí používat stromy, které už jsou vzrostlé. To samozřejmě velice prodražuje celou výsadbu,“ doplnil. Podle obou odborníků je navíc potřebná následná péče o strom.

'Topoly musíme prořezat hned'. Povodí Vltavy uzavřelo v hlavní sezoně část modřanské cyklostezky

Číst článek

Pomoc v boji s klimatem by místo stromů mohly keře nebo zeleň obecně. Podle Kolaříka mají ale právě stromy větší ekobenefity. „U stromů se dá říct, že největší efekt právě ve městech a alejích je stínění, kdy zabraňují akumulaci tepla do zpevněných povrchů a to u těch malokorunných kultivarů zrovna dvakrát nefunguje, protože průměr koruny je minimální. Na to právě potřebujeme velké stromy,“ vysvětlil.

Háje a parky na okraji Prahy

Většina z avizovaného milionu stromů tak skončí v okrajových částech a čtvrtích hlavního města, kde by měly být vytvořeny nové parky nebo háje. Podle Hlubučka by to ale i tak mělo mít dopad na centrum Prahy a na tepelný ostrov, který ve městech vzniká. Magistrát k tomu chce využít i pole, která vlastní a pronajímá. „Chceme, aby se půda okolo Prahy změnila více v lesní, rekreační, více zelenou,“ popsal záměr, který chce magistrát podpořit i grantovou politikou.

Méně zelené, více hnědé. Porovnejte si, jak vypadá letošní a loňské léto v Česku z vesmíru

Číst článek

Podle Kaňáka by výsadba na okraji města skutečně mohla pomoc. „Určitě, to má efekt vždycky. Jestliže je zeleň vzdálená, neznamená to, že zeleň nemá žádný vliv na město. Jestliže je město obklopené prstencem zeleně, tak je na tom pořád stokrát lépe, než město, které je obklopené poli. Zeleň ať je kdekoliv, vždycky působí příznivě,“ vysvětlil Kaňák.

Kolařík je ale v tomto případě spíše skeptický. „Čistě teoreticky by to fungovat mohlo, ale v tom případě milion stromů v žádném případě nestačí, protože v tom případě se bavíme o něčem typu třeba Vídeňský les, kde jsou to obrovské plochy kolem velkého města, které potom samozřejmě můžou fungovat jako nějaký nástroj na ochlazování vzduchu, který je nasávaný z centra města. Ale v tom případě je milion stromů trapně málo. Tam se musíme bavit o stovkách hektarů stromů,“ myslí si.

Akce Z

Oba odborníci mají ze záměru pražského magistrátu obavy. „Plošná výsadba má jeden obrovský problém. To je, že se vůbec nebavíme o tom, co s těmi stromy bude dál. Zažili jsme tuhle záležitost za minulého režimu v takzvané akci Z, kdy se masivně vysazovaly do měst stromy. Děsíme se toho. To bylo úplné prokletí oboru, protože stromy byly vysázené bez ladu a skladu a absolutně chyběla následná péče. Do dneška parky a sídliště tohoto typu likvidujeme a jsme z toho úplně zoufalí,“ vzpomíná Kolařík.

Praha chce bojovat s vedrem. ‚Řešit problémy uprostřed léta je populismus,‘ tvrdí sdružení

Číst článek

I Kaňák si vzpomněl – nezávisle na svém kolegovi – na minulý režim. „Zavání to takovou tou akcí z padesátých, šedesátých, sedmdesátých let minulého století, kdy se dělala akce Z, kdy se vysazovalo kdekoliv cokoliv, a to je špatně. Tady musí být nějaký projekt od člověka, který tomu rozumí, od člověka, který je vzdělán v tomto oboru, a teprve potom se může začít sázet. Spíš bych se zavazoval k tomu vysázet a udržet je naživu,“ vysvětlil Kaňák.

Hlubuček ale oba arboristy uklidňuje. I magistrát si uvědomuje důležitost plánování a hlavně následné péče. „Ta je mnohem nákladnější než výsadba,“ řekl Hlubuček. Praha na výsadbu, následnou péči a revitalizaci zeleně uvolnila podle náměstka primátora jen na letošní rok 212 milionů z investic, které jsou určené pro jednotlivé městské části.

Podpora výsadeb ale není podle Kolaříka nic nového. „To, co operační program životního prostředí za posledních dvacet let nejmasivněji podporoval, byly právě výsadby stromů. Takže tohle není nic, co bychom de facto potřebovali. To je věc, která tady samozřejmě probíhá a samozřejmě je to správně,“ dodal arborista.

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme