Ačkoliv je hmyz klíčový pro lidskou výživu i zdraví ekosystémů, bývá v ochraně přírody, zvláště pak mezi politiky, podceňovaný, míní skupina vědců z Hong Kongu, Británie a z Česka. Už 30 let odborné studie upozorňují na význam ochrany hmyzu, ale v praxi se to zatím moc neprojevilo. Souhrnný článek o tom vyšel v odborném časopise Ecology and Evolution.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 20:16 13. listopadu 2022 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„O ochraně přírody se výrazně víc mluví, než jak se pak v reálu děje, malá vítězství se často staví jako obrovská,“ doplňuje pohled kolegů entomolog Lukáš Čížek.

Do ochrany velryb se podle něj investovalo politického kapitálu o mnoho víc. „Velryb je přitom relativně málo a neubývají zdaleka tak rychle jako hmyz,“ podotýká Čížek. Aktuálně dokonce díky ochraně přibývají.

Koroptve a zajíci

Odborník na otázky životního prostředí a zoolog Vojtěch Kotecký míní, že v posledním desetiletí se povědomí veřejnosti o užitečnosti hmyzu v Česku změnilo k lepšímu.

„Lidé rychle pochopili, že většinu opylování v naší krajině zajišťuje divoký hmyz,“ říká Kotecký. Podle něj takový přístup může přispět i ke změně v zemědělské politice.

Ve veřejné debatě málo zaznívá, že změnit zemědělskou politiku neznamená jen to, že by se do krajiny vracely koroptve a zajíci, ale že remízky, polní cesty a lesní průseky pomáhají i hmyzu.

„Koroptve a zajíci potřebují podobnou krajinu jako včely a motýly,“ doplňuje Lukáš Čížek. Různá pojetí ochrany biodiverzity, rozmanitosti živé přírody, se podle něj můžou doplňovat.

Pokles o polovinu

Klimatická krize nejvíce ohrožuje motýly a včely. Na těch je závislá třetina našich potravin

Číst článek

V jiné aktuální práci 70 badatelů z 19 zemí světa varuje před vlivy klimatické změny na hmyz. S odvoláním na řadu dřívějších studií varuje, že pokud nedokážeme hmyz ochránit, odnese to i člověk.

Například oteplení o 3,2 stupně oproti roku 1990 by mohlo znamenat pokles všech druhů hmyzu nejméně o polovinu. Paradoxně nejlépe klimatickou změnu snáší škůdci, jsou totiž potravně tzv. generalisté.

„U nás ve střední Evropě se ekosystém nesestává jen z vlků, jelenů a velkých stromů, ale i z nenápadné, drobné přírody, která skládá mozaiku života. Na ní my i zbytek přírody do velké míry závisíme,“ uzavírá Vojtěch Kotecký.

Proč bychom hmyz neměli brát jen jako havěť? Jak na hmyz působí klimatická změna? Co dělá les nebo prales i za lidské přítomnosti udržitelným? Poslechněte si celou epizodu pořadu Laboratoř.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít