Na dně Severního ledového oceánu objevili vědci houby, které se živí fosíliemi
V hloubce skoro čtyři kilometry pod hladinou Severního ledového oceánu není na dně vcelku nic, co by si kdokoli chtěl dát k jídlu. Proto je tam i živých organismů pomálu. Vědci tam přesto narazili na živočicha, který vykazoval určitou podobnost s ledním medvědem. Jedná se o houbu, která se živí fosíliemi.
Bylo to už před deseti lety, kdy se z hlubin moře vynořil prazvláštní vzorek. Mořští biologové měli před sebou úlovek, který nejvíc ze všeho připomínal kus bílé kožešiny, a jeden z přítomných studentů ho proto přirovnal k lednímu medvědovi. Byla to ale mořská houba. Vědci se na místo vrátili za pět let a nestačili se divit.
Severní ledový oceán se otepluje už od začátku 20. století. Mnohem delší dobu, než se předpokládalo
Číst článek
Našli jich spoustu. Tentokrát s sebou měli podvodní kamery a reflektory a před očima se jim rozprostírala celá kolonie hub, které prakticky pokrývaly vršek vyhaslého podmořského vulkánu. Ty největší měly průměr kolem metru.
Ukázalo se, že houby se pásly na zkamenělých zbytcích někdejší kolonie mnohoštětinatých kroužkovců, což jsou článkovaní červi žijící přisedle v mořských hlubinách.
V dobách, kdy dnes vyhaslý vulkán býval aktivní, uvolňoval metan, a ten kroužkovcům podle nové studie publikované v časopise Nature Communications sloužil jako potrava.
Houby by v budoucnu mohly likvidovat plasty, radioaktivní odpad i pomoci v kolonizaci Marsu
Číst článek
Fosilní zbytky, tedy něco prakticky nepoživatelného, pak začaly s pomocí symbiotických bakterií využívat mořské houby. Je to úplně první vědecky zaznamenaný případ živočicha, který se dokáže živit zkamenělinami.
Spoluautor studie, Autun Purser z německého Institutu Alfreda Wegenera, má za to, že houby připluly jako larvy, unášené proudy. Když dopluly na místo zaniklé červí populace, uvízly na vrcholku a už tam zůstaly. Vzhledem k tomu, že jižněji v norských vodách žijí velké populace podobných hub, domnívá se mořský biolog, že pocházejí právě odtamtud.
Houbám pomáhají fosílie strávit symbiotické bakterie, které jim umožňují zažívání. Čím déle houby žily na zbytcích červí kolonie, tím víc se bakterie množily.
Dospělí jedinci pak svůj vysoce přizpůsobený mikrobiom předávaly dalším generacím v případě, že se rozmnožovaly nepohlavně, tedy pučením nového jedince z těla původního.
