Silnější hurikány a umírání korálů. ‚Oceány se ohřívají rychleji, než se čekalo,‘ varují vědci

Silnější hurikány i rychlejší stoupání mořské hladiny a umírání korálů. To jsou jen některé průvodní jevy zahřívání světových oceánů, které je důsledkem hromadění skleníkových plynů v atmosféře. Teplota světových oceánů přitom stoupá rychleji, než vědci předpokládali. Upozorňuje na to nová studie v časopise Science.

Praha/Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vědci data čerpali ze sítě tisíců robotických sond označených Argo. Ilustrační foto | Foto: Free-Photos | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Teploty oceánů podle analýzy rostou v průměru o 40 procent rychleji oproti pět let starým závěrům mezivládního vědeckého panelu OSN. Teploty navíc několik let po sobě dosáhly rekordních hodnot.

Jeden z autorů studie Zeke Hausfather potvrdil americkému deníku The New York Times, že i rok 2018 byl z hlediska světových oceánů nejteplejší rok v historii měření. Oceány přitom hrají klíčovou roli při regulaci klimatu na zemi, vstřebávají více než 90 procent nadbytečného tepla zachyceného skleníkovými plyny v atmosféře.

Globální oteplování ohrožuje populaci želv. Kvůli vysokým teplotám se narodilo 99 procent samic

Číst článek

Jak poznamenávají autoři studie ve společném článku na serveru Carbon Brief, většina tepla se drží ve svrchní vrstvě vody do 700 metrů hloubky a díky oceánům tak podle nich lze dobře sledovat vliv lidstva na změny klimatu.

Teplejší oceány přitom můžou způsobit silnější deště, bouře a hurikány, ale také zničení korálových útesů, méně kyslíku v oceánech a s tím související proměny ve výskytu ryb, na kterých závisejí lidské populace.

Sondy Argo

Důsledkem je i rychlejší tání ledových příkrovů u pólů, což provází nárůst hladiny oceánů. Teplejší vody také zabírají víc místa vzhledem k jevu, známému jako tepelná roztažnost.

Stoupání hladiny ji dále umocňuje. Ze studie přitom vyplývá, že to může vést k tomu, že na konci století bude hladina moří vyšší o přibližně 30 centimetrů.

Vědci data čerpali ze sítě tisíců robotických sond označených Argo, které sbírají informace o množství tepla uloženého v oceánech ve vrstvách až do hloubky dvou kilometrů.

Další globální oteplování závisí mimo jiné na tom, jak budou lidé úspěšní ve snahách omezit emise skleníkových plynů. To se zatím nedaří. Podle Světové meteorologické organizace množství oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v atmosféře v roce 2017 dosáhlo dalších rekordních hodnot.

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme