Česku hrozí neúroda, kolaps lesů nebo problémy s chodem elektráren, vypočítává Ondráš Přibyla z organizace Fakta o klimatu. Bohaté země podle něj počítají náklady v penězích, zatímco chudé v životech.

Praha 7:02 4. března 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Dopady změny klimatu nabývají na síle a čas, ve kterém můžeme zajistit udržitelnou budoucnost, se rychle krátí. Tak zní hlavní vzkaz druhé části Šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu IPCC. Podle materiálu „Dopady, adaptace a zranitelnost“ zveřejněného toto pondělí překročí Země hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia už začátkem příštího desetiletí. Nepřekročení milníku je přitom hlavním závazkem Pařížské dohody z roku 2015 a povede k nevratným změnám ekosystémů. Odborníci tvrdí, že je nutné se změnám přizpůsobit, stejně jako je nutné připravit se na přesídlení milionů lidí.

„Adaptace je klíčová, ale sama o sobě nestačí. Je potřeba zastavit klimatickou změnu,“ komentuje zprávu IPCC v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz Ondráš Přibyla, ředitel organizace Fakta o klimatu.

​​Co hlavního bychom si ze šesté hodnotící zprávy IPCC měli vzít?
Vědci dokládají, že změny klimatu mají naprosto zřetelné dopady už nyní, a v některých místech světa jsou pro tamní populaci dokonce likvidační. Klasické příklady změny klimatu ukazované v médiích, jako jsou silné hurikány nebo lesní požáry na Sibiři, ale nejsou jedinou hrozbou. Zpráva potvrzuje, že dopady pomalých, postupných a složitěji uchopitelných trendů jsou pro nás neméně významné než extrémní události. 

O jak vzdálené budoucnosti se teď bavíme?
Budoucí dopady změny klimatu lze do velké míry předvídat, v dlouhodobém horizontu záleží samozřejmě na emisích skleníkových plynů, které budeme vypouštět, a platí to, že čím vyšší bude oteplení, tím větší budou dopady. Z toho plyne, že adaptace sama o sobě nestačí. Mitigace, tedy zmírnění klimatické změny, je naprosto nutná. Čím lépe se nám podaří zastavit klimatickou změnu na nižší hranici oteplení, tím menší adaptace bude nutná. V krátkodobém horizontu, tedy asi do roku 2040 a oteplení o 1,5 °C, budou pokračovat současné trendy nárůstu teploty a bude se zvětšovat frekvence extrémních událostí.

V regionech s vysokou mírou klimatické zranitelnosti žije podle zprávy 3,5 miliardy lidí. Taková místa jsou po celém světě, lze přesto tato zjištění nějak zobecnit?
Podle zprávy IPCC klimatická změna dopadá disproporčně na zranitelnější skupiny populace. V rozvinutých zemích se dopady počítají v penězích, zatímco v rozvíjejících se zemích se počítají v lidských životech. Jiné dopady budou na Sibiři a Aljašce, kde taje permafrost, jinak v pobřežních oblastech, kde dochází k zvedání hladin oceánů. Specifické a do jisté míry všude podobným způsobem zasažené jsou zemědělské oblasti, ve kterých největší roli hraje sucho. Ve výsledku se dopady týkají všech: co se bude dít na jiných místech planety, se prostřednictvím trhů či politických a ekonomických nestabilit projeví všude. 

Jak konkrétně ty dopady můžou vypadat?
Pro jasnější představu se hodí třídit je nejen podle klimatických faktorů a regionů, jak to běžně dělají vědecké zprávy, ale i podle toho, na jakou oblast lidského života dolehnou. Dopady jsou vlastně ohrožením podmínek pro život. Konkrétně jde třeba o nedostatek pitné vody nebo o překážky, které narušují dodávky potravin a potravinovou bezpečnost. Další linkou jsou dopady na infrastrukturu a v neposlední řadě dopady na ekosystémy a přírodu kolem nás, na které jsme částečně závislí.

Klimatická dohoda nestačí. Nepřekonali jsme hluboké rozdíly, řekl Guterres. Na řadě je ‚nouzový režim‘

Číst článek

Dopady na infrastrukturu podle IPCC jen v Číně donutí k přesídlení až 60 milionů lidí do roku 2050, a to kvůli zvyšujícím se hladinám oceánů a záplavám v nízko položených oblastech. Jaké dopady na infrastrukturu můžeme očekávat ve vnitrozemí, potažmo v České republice?
Dopadem, který si už teď uvědomujeme, je dostupnost vody a s tím související sucho. Lidé ve městech si to možná moc neuvědomují, ale do mnoha vesnic v Česku se už musela voda dovážet, protože jim vyschly studny. Méně zřejmým dopadem je pro nás ale to, že je dostupnost vody klíčová pro chod uhelných i jaderných elektráren, které se staví okolo velkých řek. V Česku je to Temelín u Vltavy či Dukovany u řeky Jihlavy. Jakmile v řekách není dost vody, nemůže vyrábět elektřinu.

Vraťme se k dopadům změny klimatu na přírodu kolem nás. Zpráva IPCC zmiňuje hrozby vyhynutí živočichů a možnost kolapsu celých ekosystémů, které nejsou schopny se se situací vyrovnat. Můžeme takové příklady najít i Česku?
V Česku je to určitě kůrovcová kalamita a rozpad smrkových lesů. Úzce to souvisí s klimatickou změnou, protože teplejší zimy kůrovec snáz přežije a rychleji se množí. Vyhovuje mu i sucho, které bylo v posledních pěti letech velmi znát. Klimatická změna oslabuje smrkové porosty podobně jako nevhodné hospodaření, zároveň vytváří podmínky pro urychlení jejich rozvratu. 

Může se jev, který je zdánlivě pouze problémem konkrétního ekosystému, promítnout i do jiných oblastí lidského života?
Určitě. Příkladem můžou být korálové útesy, které nepřežijí oteplení o 1,5 stupně. Zdánlivě by to mohlo vypadat, že jen přijdeme o barevné rybičky, jenže to bude mít důsledky pro rybolov a živobytí v postižené oblasti. Jeden jev – rozpad útesů – má dopady jak na oblast přírodního kapitálu, tak na oblast infrastruktury, protože korálové útesy tlumí bouře a zabraňují tomu, aby vlny zaplavily nízko položené ostrovy. Promítá se i do potravinové bezpečnosti, protože na lokálním rybolovu jsou závislí lidé. V důsledku to likviduje podmínky pro život na malých ostrovech.

Varování odborníků se potvrdila. Emise skleníkových plynů se blíží předpandemickým hodnotám

Číst článek

Zmiňujete zajištění potravinové bezpečnosti na malých ostrovech, které ohrožuje zvedající se hladina oceánů. Jak změnu klimatu pocítí český zemědělec?
Už nyní zemědělci vědí, že sucho, povodně i další klimatické faktory způsobují, že velikost sklizně není pravidelná a předvídatelná. Výkyvy v produkci pak vedou k výkyvům v ceně potravin, nebo dokonce i k hladomorům v některých částech světa. Postupné oteplování nebo změny v množství srážek posouvají oblasti vhodné pro pěstování plodin. Při určitém oteplení pravděpodobně přestane být možné některé klasické plodiny pěstovat. 

Zpráva IPCC hodnotí zranitelnost populací podle toho, do jaké míry jsou dopadům změn klimatu vystavené. Jak je na tom Evropa?
Bavit se o dopadech na úrovni kontinentů znamená pracovat s hrubým měřítkem. V samotné Evropě se potřebujeme dívat jinak na pobřežní oblasti, kterých se týkají postupné ohrožující faktory jako stoupání hladin oceánu a přílivy zesílené bouřemi. V Nizozemsku je to zásadní věc, kterou musí akutně řešit. V Česku tohle konkrétně nepociťujeme, což ale neznamená, že nejsme ohroženi sezonními záplavami. 

Zmínil jste, že lidé změnu klimatu víc vnímají během extrémních událostí. Je možné se takovým dopadům přizpůsobit?
Záleží na tom, jak zranitelní jsou lidé v konkrétní oblasti. Pokud se bavíme o vlnách veder v Itálii nebo Řecku, v praxi to znamená, zda mají obyvatelé měst možnost s takovou situací něco dělat – třeba si pořídit klimatizaci. V tomto ohledu je evropská populace méně zranitelná, protože většina lidí má úspory na to si nějak pomoci a státy projevují snahu o centrální řešení. To ale neplatí o mnoha oblastech v Africe a Asii, kde je každý dopad mnohem drsnější právě kvůli nedostatku peněz a infrastruktury, která by pomohla přežít. Častější a intenzivnější vlny veder zejména ve městech mají dopady na život i na práci: když teplota v noci neklesá, člověk se nevyspí a produktivita klesá.

Vraťme se k omezenému vnímání dlouhodobých pozvolných trendů. Jak podle vás k tomuto kolektivnímu nevědění přispívají média? 
Když v létě do Česka přijde vlna veder a ve městech bude 40 stupňů, do novin se to dostane jako „rekord“ a v tu chvíli bude relevantní diskutovat o tom, jak vedro souvisí s klimatickou změnou. Ale to, že se Česká republika oteplila za posledních 60 let o dva stupně nebo že frekvence extrémních událostí poměrně předvídatelně narůstá, se do novin nedostane.

Nela Krawiecová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít